Jak pěstovat brambory

Jak vybrat brambory

Brambory k pěstování vybíráme podle různých kriterií. Hlavním kriteriem je, zda chceme brambory jen pro okamžitou spotřebu, tedy je postupně sklízet ze záhonu a hned konzumovat, anebo zda naopak chceme brambory pro dlouhodobé uskladnění, třeba až do další sklizně brambor (na což ale musíme mít vhodný sklep).

Dalším kriteriem je použití brambor. Jistě víme, že brambory se dělí do kategorií A, B a C, plus směsné kategorie – a to podle obsahu škrobu, tedy podle toho, jak se chovají při vaření. Některé jsou vodnatější, jiné se spíše rozvařují. Jedny jsou více na bramborový salát, jiné spíše na bramborovou kaši. A tak i při pěstování brambor můžeme sáhnout po sadbě různé odrůdy.

A abychom je pak i ve sklepě dobře odlišili, můžeme si jednu odrůdu pořídit v barvě bílé a jednu v barvě červené. Samotná barva o bramborách a jejich vlastnostech nic nevypovídá, jen by se dalo říci, že červené brambory mívají o něco silnější slupku.

Nejčastěji se v domácnostech, kde se pěstují brambory k přímému konzumu, pořizuje velmi rané nebo rané odrůdy, které mohou zůstat v zemi až do srpna a které se mohou za sezonu sadit dvakrát (koncem dubna a v červnu), postupně se konzumují a nikam se neukládají.

Když chcete pěstovat brambory za účelem naprosté soběstačnosti, je nutné vysadit jak brambory velmi rané nebo rané, tak ty polorané nebo polopozdní. Zatímco rané a velmi rané brambory budete sklízet postupně, a to od cirka poloviny června, někde i dříve, polorané brambory si ponecháte na uskladnění, sklidíte je jednorázově někdy během září nebo na počátku října a uskladníte ve sklepě.

Co dělat před výsadbou brambor

Před tím, než brambory vysadíme, si musíme připravit jak samotnou sadbu brambor, tak záhon, kam brambory půjdou. Brambory nemají rády příliš mnoho živin, ale ani vyloženě chudou půdu. Náročné jsou na draslík a další složky podporující růst hlíz. Záhon pro brambory musí být na podzim zrytý, aby se nám na jaře se zeminou dobře pracovalo. Hloubení rýhy pro brambory nebude úplně snadné.

Pokud se chystáme sadit brambory rané nebo velmi rané, a to hned zjara, protože chceme mít úrodu co nejdříve, necháme sadbu nejdříve naklíčit. To znamená, že sadbové brambory, které jsme si koupili nebo odložili z loňské úrody, dáme na světlo.

Můžeme je rozložit na lísky nebo do přepravek, v jedné vrstvě. Brambory zezelenají a postupně začnou pouštět klíčky. Díky tomu budou mít při zasazení náskok a porostou mnohem dříve. Budou také dříve kvést a dříve budete moci sklízet první hlízy.

Když klíčení dovedete k dokonalosti, tedy dáte sadbové brambory některé velmi rané odrůdy klíčit do přepravky, ale na zahradnický substrát, který budete udržovat vlhký, narostou hlízám i kořeny, takže budou mít náskok ve sklizni o několik týdnů.

Sklízet pak budete moci i v polovině června, kdy už bude možné podhrabávat první kopce a vyndávat první větší hlízy. Na klíčení dejte sadbovým bramborám alespoň dva týdny.

Kam zasadit brambory

Brambory můžete zasadit naprosto kamkoliv. Snesou snad všechny typy půd, ale upřednostňují půdu lehčí, s vyšším obsahem písku. Brambory narostou na rovině, ale i v kopcích. Rýhy pro řádky brambor dělejte v kopcích po vrstevnici, nikoliv z kopce.

Brambory jsou první plodinou, která se doporučuje vysadit po zorání (zrytí) trávníku, tedy po založení záhonu. Jsou dokonce i postupy, jak z trávníku udělat záhon pomocí brambor, kdy se zcela vynechá rytí, jen se na trávník posadí brambory a ty se celou sezonu zasypávají posekanou trávou. Brambory zlikvidují trávník, dají úrodu. Takže pohodlně zabijete dvě mouchy jednou ranou.

Vedle brambor by se neměly sadit ty druhy zeleniny, které také trpí plísní bramborovou. Trochu překvapivě to je i cibule nebo česnek a samozřejmě okurky nebo rajčata. Jahody také patří k plodinám, kterým přítomnost brambor příliš nesvědčí.

Jak zasadit brambory?

Sázení brambor je snadné na proces, brambory nevyžadují nic speciálního, ale je náročné fyzicky, protože musíte zvládnout vyhloubit poměrně hlubokou rýhu, do které hlízy sadíte. Hloubka rýhy je cirka 15 centimetrů a brambory by měly být asi na 30 cm od sebe.

Vzdálenost neboli spon mezi jednotlivými řádky by měly dosáhnout alespoň 60 cm, ale raději více, bude se pak každý řádek brambor snadněji kopčit. Jakmile brambory položíte na dno rýhy, je nutné je opatrně zahrnout a můžete rovnou i nakopčit, aby byly brambory co nejméně ohroženy jarními mrazíky. Když totiž vytvoříte kopeček, nať nad něj vzroste později.

Jestliže máme brambory naklíčené, dáváme je do rýhy tak, jak byly v přepravce, tedy tak, aby klíčky mohly stále růst nahoru. A při přihrnování naklíčených brambor si dáváme velký pozor na to, abychom si klíčky neulámali. Nakličování se hodí do lehčích půd, kde je možné přihrnout zeminu, aniž by se klíčky poškodily. Pokud ale máte v záhonech spíše jílovité složení, nakličování brambor rovnou vynechte.

Jestliže jste zasadili naklíčení brambory a do sázení jste se pustili v polovině dubna, překryjte záhony bílou netkanou textilií, abyste nať ochránili před zimními mrazíky. Rostlina sice mráz přežije, ale ne samotný výhon. Hlíza pak musí vyhnat nové výhony, což zdržuje v růstu a v tvorbě nových hlíz.

Jak nakopčit brambory

Kopčení brambor je také fyzicky náročný proces (pokud nemáte mechanizaci), kdy je nutné nejdříve na vysázené brambory, později už na vzrostlou nať nahrnout co nejvyšší vrstvu hlíny. Ve výsledku dostaneme typické kopce po celých řádcích, které nám zajistí úrodu.

Proč je nutné kopčit brambory? Protože hlízy nerostou pod úroveň vysazené hlízy, ale jen nad ni. Když tedy nemáme dobře nakopčeno, hlízy nemají kam růst. Nad zem rostou nerady, protože zde vlivem slunečního svitu zelenají a ztrácejí svou hodnotu. Ale když brambory nakopčíme dvakrát nebo třikrát během sezony (nebojíme se přihrnout i vykouknuté natě), poskytneme hlízám dost prostoru, kam se rozrůst. A úroda bude o to větší.

Jak se starat o brambory

Brambory nevyžadují nijak speciální péči. Je nutné jim během sezóny dopřát draselné hnojivo a dost vody. Ale nikoliv je dlouhodobě přemokřovat. Raději je jednou za dva týdny důkladně prolijte podmokem, tedy mezi řádky pusťte vodu z hadice a nechte, aby se prostor mezi řádky naplnil vodou.

Plus je tu kopčení, o kterém jsme psali v předchozím boxíku – tam zjistíte jak a proč brambory kopčit. Může se ale stát, že péče o brambory se stane náročnější – a to v případě, že v okolí měl někdo (nebo vy) brambory i v předchozím roce.

V tomto případě totiž s nejvyšší pravděpodobností přezimovaly mandelinky bramborové v záhonu, kde brambory loni byly. A velmi brzy najdou i bramborové natě letošních brambor. Jakmile se mandelinka na bramborách objeví, bude to chtít denní nebo obdenní návštěvu bramborových záhonů a pečlivé obírání tohoto hmyzu z listů i stonků, jeho následnou likvidaci (nejlépe s chutí rozdupat).

Když brambory mezi kopčení ještě občas odplevelíte, uděláte jen dobře. Bude to však nutné pouze v první a v poslední třetině jejich růstu. Jakmile narostou, udělají dokonalý stín pod sebou i okolo sebe, takže tu plevel neporoste. Později bude nať uvadat a schnout, takže plevel zase dostane svůj prostor.

Kdy sklízet brambory

Vždycky až po odkvětu. To je základní pravidlo termínu bramborové sklizně. Do té doby jsou totiž hlízy příliš malé a jejich sklizeň nemá smysl. Jakmile brambory odkvetou a udělají kuličky se semínky, tedy plody (na první pohled vypadají jako malá a zelená rajčata, ale jsou jedovaté), můžeme začít postupně podhrabávat největší rostliny, které kvetly jako první. Podhrabáváme tehdy, kdy chceme čerstvé brambory na jídlo, čili k okamžité spotřebě.

Když chceme brambory sklízet na podzim a uskladnit je ve sklepě, sklízíme také až po odkvětu, ale nejlépe až v obě, kdy jsou natě skoro suché nebo zcela suché. To je známka, že si hlízy až stihly stáhnout pod zem vše potřebné, co v natích bylo vytvořeno fotosyntézou. Polorané brambory se sklízejí většinou během září, je však možná i pozdější sklizeň.

Jak sklízet brambory

První sklizeň brambor může být jen takzvané podhrabávání, kdy po odkvětu brambor postupně zkoušíme, kde už narostly hlízy dost velké na to, abychom je mohli uvařit a sníst. Nebudeme však ještě likvidovat celou rostlinu, jen se pod ty, které odkvetly jako první, podíváme ze strany a opatrně je podhrábneme tak, abychom si jen vyndali první větší brambory a aby rostlina mohla nadále růst a tvořit hlízy.

Takto můžeme postupně sklízet už od června. Později můžeme brát jednu rostlinu za druhou a už je likvidovat celé, kdy vyhrábneme celý kopeček brambor. Takto se dají brambory sklízet až do října. Teprve v září přichází na řadu hromadná sklizeň za účelem uskladnění brambor.

Pokud nemáme mechanizaci, je na sklizeň brambor nejlepší si vzít rycí vidle (v lehčích půdách), rýč nebo motyku. S motykou zvládnete sklidit i v půdách jílovitějších. Jen je nutné vědět, kam kopnout nebo kam zapíchnout vidle či rýč.

Při sklizni brambor je nutné si uvědomit, že brambory tvoří hlízy v kopci pod sebou, přičemž kopec mívá průměr okolo 40 cm. Brambory zásadně sklízíme ze strany, vždy pod rostlinou zaryjeme nebo zakopneme motykou, nadzvedneme hlízy a vytáhneme je ze zeminy. To samé uděláme z opačné strany každého kopečku, kde byla bramborová nať.

Právě proto, abychom věděli, kde jsou kopce s hlízami, necháváme si nať až do sklizně – přesně nám ukáže, kde bude kopec s bramborami. Tak si snížíme riziko poškození brambor při jejich vyrývání nebo vykopávání.

Vyryté nebo vykopané brambory sypeme na trávník a hned po sklizni je přebíráme na brambory zdravé, které vydrží uskladnění, a na brambory poškozené, které budeme konzumovat jako první nebo které dáme dobytku.

Jak uskladnit brambory

Brambory je nutné uložit ve sklepě, protože nesmějí přemrznout, ale ani vyšší teploty, které máme na verandě nebo na chodbě, jim nesvědčí. Sklep pro ně je nejlepším místem zimního odpočinku. Ale musí být zachováno několik podmínek.

První z nicjh je, že brambory sklízíme, až se trochu ochladí a až sklep po nocích ochladíme díky pravidelnému nočnímu větrání. Brambory hned po sklizni vytřídíme a do přepravek spolu dáváme jen ty zdravé, nepoškozené. Skupinu brambor druhé jakosti déme do přepravek zvlášť.

D8le se brambory musejí uložit jinde než jablka, protože plyn uvolňující se z jablek nesvědčí bramborovým hlízám. Uložení brambor musí být bez přístupu světla, aby brambory nezelenaly. A musí být dostatečně odvětrané, aby se brambory nezapařily a nezačaly plesnivět.

Podmínek je to hodně, ale v kvalitním sklepě budou splněny všechny najednou. Brambory musíme během uložení přebírat a včas vyhazovat hlízy, které jsou napadené plísní, hnilobou nebo kde jsou viditelné chodbičky od larev – ty totiž začnou brzy zahnívat. Jestliže po vchodu do sklepa ucítíme hnilobný zápach (jakoby rozkládající se maso), můžeme si být jistí, že vychází z některé z hnijících hlíz.

Jak bojovat se škůdci brambor

Brambory trpí mnoha chorobami i škůdci, s tím bohužel musíme počítat. Ale není to nutné řešit chemicky, bio cesta se dá najít i v případě brambor – jen dá více práce a vezme víc času. Typickými škůdci jsou mandelinka bramborová nebo drátovec.

Mandelinka

S mandelinkou lze bojovat pravidelným sběrem jak dospělých brouků, tak nakladených vajíček (skupinky oranžových nebo žlutých vajíček nakladených ze spodní strany listu). Sbíráme i případné vylíhlé larvy, které jsou červené nebo tmavě oranžové, s černými puntíky a hlavičkami.

Nejsnadnější způsob sběru je do vyšší sklenice nebo do seříznuté PET lahve, odkud jen tak nevylezou. Jakmile sběr dokončíme, vysypeme nádobu na pevný podklad (chodník, pěšinka po zahradě) a pečlivě rozdupáme. Mandelinkám zajistíme bezbolestnou smrt a sobě čisté svědomí, že jsme je nenechali se dlouho topit.

Mandelinku je možné likvidovat i chemicky, bio postřikem Spintor, který obsahuje látky vytvořené metabolismem bakterií. Na tyto látky reagují pouze mandelinky, někdy však trvá i 24hodin, než mandelinky uhynou. Spintorem se ovšem nesmí stříkat častěji než dvakrát do roka, aby si brouk nevytvořil rezistenci. Ochranná lhůta je jen sedm dní.

Pak jsou tu klasické chemické insekticidy, kde je však ochranná lhůta 30 dní, nejlépe alespoň šest týdnů.

Drátovec

I s drátovcem lze bojovat chemicky, ale to již před výsadbou, kdy dva měsíce před sázením brambor posypeme záhony dusíkatým vápnem, zapracujeme ho do země a řádně záhony prolijeme. Pak je přikryjeme fólií a necháme měsíc přikryté. Tohle je myslitelné jen tam, kde pěstujeme brambory v menším množství, pro okamžitou spotřebu, nikoliv na uskladnění.

Proč použít dusíkaté vápno? Po zapracování do půdy a prolití zreaguje s vodou a vypouští kyanid, který zlikviduje nežádoucí organismy a semínka v půdě, zároveň záhon prohnojí. Jen pozor, půda musí mít dostatek času k tomu, aby vyvětrala.

S larvami drátovce je mimo chemickou cestu možný jen jediný boj, a to pravidelným odplevelováním záhonu. Když není v půdě dost kořínků plevele, larvy se tu nebudou držet. Drátovec žije v larválním stádiu čtyři roky, takže když se objeví, nějakou dobu nám boj proti němu zabere. Ale hned po prvním roce usilovného pletí bude jeho výskyt výrazně menší.

Jak bojovat s chorobami brambor

Brambory nejčastěji trpí chorobami z oblasti plísní, což se dá snadno řešit měďnatými postřiky, dokonce i preventivně. Ochranná lhůta je pak do deseti dnů. Postřiky jsou vhodné i v případech, kdy jsou brambory již napadeny plísní a je potřeba ji zastavit.

Pak jsou tu ale i hnilobné infekce, které se drží v těžších půdách a se kterými nejde udělat nic jiného, než zde brambory alespoň tři sezony nepěstovat, aby zárodky hniloby odumřely „hladem“. Jde totiž o specifické mikroorganismy, které žijí pouze na bramborách a v nich.

Jak je poznáte? Tak, že během sklizně narazíte na mnoho nahnilých nebo zcela shnilých brambor, aniž by předtím bylo dlouhodobější mokro. Pokud se hnilobná choroba brambor v těžší půdě objeví, je velmi pravděpodobné, že přijde znovu, i po víceleté pauze v  pěstování. V lehčích půdách s podílem písku se tato choroba nevyskytuje.