Jak pěstovat jahody

Jak vybrat jahody

U jahod si při výběru musíme odpovědět na dvě základní otázky, kterými jsou velikost plodů a četnost sklizní. Jinými slovy: jak velké jahody chceme na keříčcích mít, dále zda chceme sklízet pouze přes léto jednu vlnu úrody nebo jestli si dopřejeme jahody přes celé léto a velkou část podzimu.

Jahody jsou u nás k dispozici ve třech základních druzích, a to jsou:

• jahody jednouplodící, které dávají největší plody, ale mají i největší nároky na prostor, nejlépe rostou v záhonu na zahradě,
• jahody stáleplodící, které rodí v sezóně dvakrát, přičemž začínají dříve než jahody jednouplodící, druhá vlna úrody pak končí až s prvními mrazíky. Jahody stáleplodící dávají menší plody, většinou ani ne poloviční, ve srovnání s jahodami jednouplodícími, dobře rostou i v pěstebních nádobách, často jsou k dostání jako převislé kultivary,
• jahody měsíční, které jsou nejvíce podobné jahodám lesním, a to jak vzhledem, tak i chutí. Jsou výrazně větší než jahody lesní, ale zároveň výrazně menší než jahody stáleplodící. Měsíční jahody plodí od pozdního jara až do prvních mrazíků, úrodu z nich máte v podstatě celou sezonu. Rostou kdekoliv, i na skalkách a sušších místech, protože plody nejsou tolik šťavnaté jako u jahod z předchozích dvou typů. Během let se výrazně rozrůstají do stran, trsy opravdu hodně mohutnějí a při výsadbě se s tím musí počítat. Plísním a hnilobám však podléhají jen minimálně.

Podle toho, jaké preferujeme jahody, se budeme rozhodovat o konkrétních odrůdách, které jsou k mání v jednotlivých skupinách, co jsme popsali výše. I v těchto skupinách jsou mezi kultivary velké rozdíly, a to zejména v chuti nebo v konzistenci, kdy jahody k průmyslovému pěstování bývají pevnější a nepodléhají tolik plísním a hnilobám, lépe se zpracovávají na kompoty. Naopak ty měkčí odrůdy jsou šťavnatější, často i chuťově výraznější.

Kdy vysít jahody

Záleží na tom, zda chceme jahody vysadit na jaře nebo koncem léta. Z jarní výsadby máme úrodu hned první rok, z té pozdně letní až v roce následujícím.

Začněme jarní výsadbou. Jahody chceme mít na jaře připravené na brzkou výsadbu právě proto, abychom si, pokud možno, užili úrodu ještě v tom roce, kdy je sadíme. A proto sejeme jahody už v lednu. Pro jarní výsadbu vybíráme jahody s menšími plody, nejlépe jahody stáleplodící nebo tzv. měsíční.

Když si chceme jahody předpěstovat pro výsadbu na konec léta, jinými slovy od konce srpna do konce září, sejeme je nejlépe v červnu, případně v červenci. Pro podzimní výsadby volíme zejména jahody, které budou dávat velké plody. Takže hlavně jednouplodící odrůdy. Ale i jahody stáleplodící nebo měsíční snesou tento termín výsadby.

Jak vysít jahody

Jahody mají drobná semínka, musíme s nimi podle toho zacházet. Nejdrobnější jsou semínka jahod měsíčních, kdy i plody mají miniaturní rozměry, semínka jsou jako trošku hrubší prach. Sejeme vždy na substrát, a to takovým postupem, že do výsevní nádobky, do které jsme nezapomněli udělat odtokové otvory, dáme substrát a řádně jej prolijeme.

Na mokrý substrát vysejeme semínka jahod, co nejvíce jimi šetříme, sazeničky pak budeme muset oddělovat od sebe, takže když jich bude mnoho v jedné kupě, jen si tím ztížíme práci. Vysetá semínka zasypeme miniaturní vrstvou substrátu, případně je necháme nezasypaná, jahody to snesou. Ale řádně je přimáčkneme. Můžeme zavlhčit ještě střičkou.

Výsevní nádobka by měla mít víčko s větráním nebo přes ni dáme fólii, abychom vytvořili příznivější mikroklima a hlavně aby semínka nezaschla, pokud je necháme bez překrytí substrátem. Zalévání nebude minimálně deset dní potřeba, mezitím začnou jahody klíčit. Později vlhčíme jen střičkou.

Jak si předpěstovat jahody

Vzklíčení jahody necháme vyhnat první pravé lístky, celou dobu jen zavlažujeme střičkou, většinou opravdu není větší zálivka potřeba. Až s prvními pravými lístky začneme přepichovat (přesazovat). Musíme postupovat opatrně, rostlinky jsou z počátku drobnější, zejména u měsíčních a stáleplodících odrůd.

Přepichujeme do nádobek, kterým jsme zase udělali odtokový otvor. Na dno dáme hnojivo v podobě NPK nebo organického hnojení, kompost či slepičince, i ty granulované, jsou dobrou volbou. Jahoda vyžaduje zeminu bohatou na živiny.

Po přesazení zalijeme a udržujeme vlhké. Pokud by sazeničky začínaly kvést ještě před výsadbou, květy zaštipujeme, aby se rostliny nevysilovaly kvetením. Chceme po nich, aby si vytvořily velký kořenový systém.

Kdy vysadit jahody

Jahody vysazujeme během dubna nebo v květnu. Jahoda je víceletá rostlina a mráz zvládá. V mrazu však odumřou listy, srdéčko rostliny zůstává nepoškozené. Nesmějí být však příliš tuhé mrazy, které by mohly ještě mladé sazeničky poškodit. Výsadba po zmrzlých je jistotou, že sazenice zvládnou svou premiéru na výbornou.

Pokud jahody sadíme do pěstebních nádob a máme je na balkoně nebo na terase, můžeme je vysadit už počátkem dubna a na mrazivé noci je přesunout do interiéru.

Letní výsadba se dělá od poloviny srpna do poloviny září, aby se rostlinky stihly uchytnout a aby měly vysokou naději na přezimování. Při této výsadbě zaštipujeme všechny květy, i ty, co vyraší během podzimního růstu. Zbytečně by oslabovaly kořenový systém. Letní výsadba se praktikuje i tehdy, když si jahody sami množíme z odnoží nebo si odnože přineseme od sousedů či známých.

Kam vysadit jahody

Jahody porostou všude. V záhonu, na skalce (lesní/měsíční jahody), v květníku. Jahoda je vděčná rostlina, která, pokud je zdravá, je neskutečně vitální a dobře rodí. Má samozřejmě ráda slunce.

Plody jahod, na které nesvítil dostatek slunečního záření, nejsou tak sladké, jak jsme u jahod zvyklí a jak to od nich očekáváme. Proto jim vybíráme slunečnou polohu a nejlépe jižní nebo jihozápadní balkon.

Jahody, pokud je dáváme ven do záhonu, bychom neměli sadit tam, kde jsme se před rokem rozhodli pěstovat brambory. V půdě je po nich mnoho škodlivých zárodků, k nimž jsou jahody citlivé.

Jak vysadit jahody

Výsadba jahod je jednoduchou záležitostí, ale nesmíme zapomenout na dvě věci. První je dostatek živin, ty nejlépe dodáme tak, že pod sazenici jahody dáme organické hnojivo a ještě vrstvu zeminy. Takže výsadbové jamky hloubíme o cirka 5 – 8 cm hlubší, než je hloubka vysazení jahody.

Druhá věc je spon, tedy dostatečné vzdálenosti mezi jahodami. Jahoda je z počátku malinká sazenička, ale s věkem mohutní a rozrůstá se do stran, s čímž musíme počítat, jinak hned další rok budeme mít místo záhonů s jahodami hustou džungli, kde budou vládnout plísně a my pak už nic nesklidíme.

Když vysazujeme do květníků nebo větších pěstebních nádob, také dodržujeme spony. V případě výsadby jedné sazenice do jedné nádoby není co řešit, jen musíme jednotlivé květníky dát dost daleko od sebe. Když sadíme více sazenic do jedné nádoby, opět dbejme na dostatečné rozestupy, a to podle informací na obalu semínek, nebo ze zahradnictví, kde jsme si pořídili předpěstované sazeničky.

Jahody bývají v posledních letech úspěšně pěstovány na černé netkané textilii, která zlepšuje mikroklima, zabraňuje vysychání půdy a hlavně omezuje růst plevelů. Přitom však samotné jahody nedusí. Když chceme vysadit do černé textilie, tak ji nejdříve položíme na záhon, nařežeme díry plánovaných rozestupů a nadále postupujeme jako při klasické výsadbě.

Jak zalévat jahody

Hodně. Ale podle pravidel. Jahody mají rády vodu. Zalévat je nutné spíše ráno, aby do večera listy oschly a aby se na jahodách neusazovala plíseň. Jahody velmi trpí plísněmi. Kde je to možné, tam zaléváme podmokem. Když musíme zalévat na list, tak se soustředíme na ranní zalévání.

Tam, kde je záhon pokrytý netkanou černou textilií, zaléváme mnohem méně, protože textilie udrží vlhko v půdě o dost déle.

Jak hnojit jahody

Také hodně. Jahody mají rády dost živin, takže je nutné je hnojit několikrát během sezony. Na jaře dusíkatým hnojivem, aby jahody lépe nastartovaly růst, před nasazováním květů pak hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje kvetení a růst plodů.

Po úrodě si jahody zaslouží přihnojit hnojivem podzimním, aby jim lépe vyzrávaly kořeny. Dokonalým hnojivem je to organické. A může jít i o tekuté nebo granulované slepičince či jiné guáno, kravský hnůj a další.

Jak se starat o jahody

Jahody vyžadují naši péči několikrát v roce. Po jarní výsadbě je nutné záhony kontrolovat, aby jahody nepouštěly příliš mnoho výhonů, které je zbytečně oslabují. Výhony včas odstraňujeme, aby se rostliny mohly soustředit na květy a plody. Pokud chceme jahody množit, výhony ponecháváme, ale bude to vždy trochu na úkor úrody.

Po sklizni je nutné jahody ostříhat od starých listů a stonků, na kterých byla úroda. U jednouplodících jahod seřežeme celý porost, jahody do podzimu krásně obrazí a budou připraveny na zimování. Stáleplodící jahody, které mají dvě vlny dozrávání jahod, musíme po první sklizni prostříhat výběrově, vezmeme jim jen staré a usychající listy a odplozené výhony. Mladé listy ponecháme, aby rostlina mohla co nejdříve nasadit na druhou vlnu úrody.

Na podzim pak neděláme s jahodami nic. Necháme jim celý porost, ten bude dělat tepelnou izolaci, která pomůže ochránit před mrazem. Jahody překryjeme chvojím, bílou textilií nebo jiným krytím, které pomůže zabránit vymrznutí porostu.

Na jaře pak sundáme z jahod krytí a všechny listy ostříháme. Budou všechny uschlé, zmrzlé. Ale to ničemu nevadí, většina jahod jistě obroste nově. Důležité je, aby srdéčka nebyla vymrzlá.

Když máme jahody v pěstebních nádobách, je vhodné je na zimu přemístit tam, kde tolik nemrzne nebo kde budeme moci jahody občas zalít, aby nevymrzly. Květníky se zazimovanými jahodami řádně zaizolujeme, abychom minimalizovali škody způsobené mrazem. U takového zimování bývá problémem sucho. Mráz vysuší veškerou vlhkost ze substrátu a rostlina pak nezmrzne, ale vyschne.

Jak sklízet jahody

Jahody prostě sbíráme rovnou do pusy. A když je jich více, vezmeme si na pomoc misku. Jakmile chceme jahody zavařit na kompot, nenecháme je dozrát tolik, jako když se z nich chystáme uvařit džem. Na přímou konzumaci sklízíme jahody ve střední úrovni zralosti.

Jahody musíme sklízet jednou za dva až tři dny, během vrcholu sklizně jednouplodících jahod raději jednou za dva dny. Pokud je v tomto období teplé vlhko, sklízíme denně. Jahody velmi rychle chytají plísně a hniloby.

Vždycky potkáme nějakou nemocnou jahodu a je důležité, abychom všechny špatné jahody ze záhonu odstranili. Proto na sklizeň vždycky máme dvě misky, do jedné dáváme jahody dobré a do druhé jahody plesnivé a nahnilé. Ty pak dáme do odpadu, nikoliv na kompost.

Keříčky s jahodami během sklizně prohlížíme i odspodu, abychom ani jednu zralou nebo nemocnou jahodu nevynechali. Epidemie hniloby a plísně se totiž začne šířit nekontrolovatelně rychle, pokud na záhonu zůstane jahoda nakažená.

Jak uskladnit jahody

Jahody můžeme uskladnit mnoha způsoby, ale vždy musíme mít na paměti, že v syrovém stavu dlouho nevydrží. Hnijí dokonce již druhý den po sklizni. Proto je zpracováváme přednostně ještě v den, kdy jsme je sklidili.Jahody se dají snadno zamrazit, stačí je rozprostřít na tác a nechat zmrznout, pak je zmrzlé dát do krabičky nebo do sáčku. Budou krásně držet původní tvar.

Jahody lze i nasekat a zamrazit nasekané. Jahody se dobře suší v sušičce, nejlépe nakrájené na plátky. Vynikající jsou jahodové kompoty, džemy (jak uvařit jahodový džem, to ve Skrblíkových návodech najdete také) a ovocné omáčky. Zapomenout bychom neměli ani na jahodový sirup nebo jahodovou dřeň.

Jahody jsou skvělou možností, jak nejlépe doplnit železo.

Jak se postarat o jahody po sklizni

Péči o jahody po sklizni už jsme popsali v boxíku „Jak se starat o jahody“.

Jak zazimovat jahody

Jahody je nutné na zimu řádně překrýt, aby jejich srdéčka nevymrzla. Jahody pěstované v nádobách musíme dát na takové místo, abychom je mohli občas zalít – aby během zimy nevyschly. /řed zimou jahody nijak nestříháme. Porost pomáhá izolovat před mrazem.

Jak připravit jahody na jaro

Na jaře jahody zcela ostříháme a přihnojíme, pokud není dostatek srážek, také je zaléváme. Nic složitého.

Jaké jsou choroby a škůdci jahod

Začněme chorobami

Jahody jsou napadány zejména plísněmi a hnilobou, ale mají i několik nepřátel z říše živočišné. Hnilobami trpí jahody v přemokřených záhonech, jahody rostoucí příliš blízko sebe, jahody s hustým porostem a také jahody nesprávně zalévané nebo hnojené.

Plísně se porostem šíří tehdy, když jsou jahody nevhodně zalévané nebo porost nevětrá, je příliš hustý. A také tehdy, když včas neodklidíme nahnilé jahody. Lze ošetřit chemicky, ale vybírejme jen přípravky s krátkou ochrannou lhůtou.

Bílá skvrnitost jahodníku se projevuje jako drobné skvrny s bílým středem a výrazným fialovým okrajem. Střed skvrny později vypadne, když se množství skvrn zvyšuje, postupně zaschne a odumře celý list. Jde o houbovou chorobu, nejlépe se s ní bojuje po sklizni, kdy posečeme celý porost, všechny listy odstraníme ze záhonu a spálíme, posečený porost postříkáme protiplísňovým postřikem. Zde bývá ochranná lhůta maximálně 3 týdny, což do další úrody (u stáleplodících a měsíčních jahod) stihne uběhnout.

Plži umějí s porostem jahod také udělat své. Proto je krmíme granulkami, pravidelně velké plže sbíráme, pak je přeřízneme a dáme vše na kompost. Nebo jim připravíme pasti s pivem, kde se utopí. I tohle bude patřit na kompost.

Když dochází k náhlému jakoby nevysvětlitelnému vadnutí a zasychání starších listů, později i těch mladších a ve výsledku celé rostliny, je příčinou vadnutí a zasychání poškození kořenů, postupující od krčků směrem dolů. Jde o fytophtorovou hnilobu, se kterou pomůže jen postřik, a to pouze preventivě, do 14 dní po výsadbě. Kde je výskyt hniloby nejčastější? V těžších půdách a na vlhčích stanovištích, také u starších porostů.

Pokračujme škůdci

Květopas jahodníkový je asi 3 mm velký brouček, který se v larválním stádiu pase na květech, takže předem likviduje úrodu. Ochrana proti němu je možná jen chemická, případně nechat jahody překryté bílou textilií do doby, než začnou kvést. Zde však hrozí, že neuhodneme správnou dobu odkrytí porostu.

Jahody napadá často i roztočík jahodníkový, což je pavouček o délce ani ne 0,3 mm. Takže v podstatě nenalezitelný, navíc má sklovitý vzhled, průhledné tělo. Žije zejména na mladých, nerozvinutých srdéčkových listech, kde je vysoká vlhkost vzduchu. Saje šťávu z buněk a vypouští do nich jedovaté látky, takže ve výsledku se listy nerozvíjí, zůstanou zkadeřené, pokroucené. Roztočík napadá i květy, tehdy plodové lůžko zhnědne, plod se samozřejmě nevyvíjí. Ochrana je ve správném hnojení ve správnou dobu, v udržování vzdušného porostu, aby se minimalizovala vlhkost, zalévání podmokem. Po sklizni vždy posekat listy, aby se roztočík nemohl příliš rozmnožovat.

Svilušky jsou dalším hmyzem, který si na jahodnících rád pochutná. U svilušek stačí v počátku invaze jen důkladné prostříknutí proudem vody. Pokud už najdete i pavučinky, je nutné zvolit postřik z 5 l teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášků do pečiva. Postřik jednou opakujeme. Je naprosto nejedovatý, svilušky se udusí.

Výčet chorob a škůdců je velký, ale s většinou z nich se dá bojovat dodržováním správných zásad pěstování jahod které jsme popsali v našem návodu.