Jak pěstovat maliny

Jak vybrat maliny

Při výběru malin si musíme odpovědět na několik otázek. Ta první zní: chceme maliny, co plodí jednou za sezonu nebo dvakrát? Tedy budeme hledat maliny jednouplodící nebo stáleplodící (remontní, remontánní).

U malin si můžeme vybrat plody červené nebo oranžové, dokonce i žluté. Plody mohou být velké nebo výrazně menší a maliník může mít různě velkou toleranci k plísním a virózám.

Z jednouplodících (takzvaných letních malin jsou mezi zahrádkáři nejoblíbenějšími odrůdami Rubín, Wilsonova raná, Lloyd George, Veten, Granát či Zeva II. Z remontujících maliníků se nejčastěji pěstuje Ljulia, Medea, Heritage nebo Ada.

V současnosti jsou moderní i kříženci malin a ostružin, kteří neradi průvan a naopak rádi pevnou oporu.

Kdy zasadit maliny

Maliny můžeme sadit jak na jaře, tak i na podzim. A dokonce se může stát, že na zjara zasazených malinách budou už v létě stejného roku první plody. Bobuloviny totiž dospívají velmi rychle. Při jarní výsadbě musíme více myslet na zálivku, protože během léta bývá půda sušší než na podzim a v zimě (ale ani tohle neplatí stoprocentně).

Kam zasadit maliny

Maliny vyžadují slunné stanoviště. Snesou chvilkový stín během dne, ale nikoliv stinné místo. Nevadí jim průvan a pni přímý úpal. Podmáčené místo jim vyhovovat nebude. Když jim poskytnete oporu, budou spojené jak v půdě kyselé, tak v půdě zásadité.

Zátiší může malinám vyhovovat, ale jen v případě, kdy nebudou sazeny příliš nahusto. Jinak by totiž mohly snadno plesnivět. K plísni jsou maliny velmi tolerantní, proto při jejich pěstování upřednostňujeme vzdušná místa.

Jak zasadit maliny

Výsadba malin nevyžaduje nic speciálního. Jen vyhnojenou půdu, poměrně malou výsadbovou jámu a samozřejmě vodu. Maliny snesou hodně živin, takže výsadba do zeminy vyhnojené organickým hnojivem, jim přijde k duhu.

Výsadbovou jámu udělejte jen o kousek větší, než je kontejner, ve kterém jste sazenice pořídili. Pokud jsme si maliny přinesli od sousedů, máte na nich jen malý kořenový bal. Výsadbovou jamku ponechte opět jen o kousek větší, než jsou kořeny sazenice.

Výsadbovou jámu prolijte vodou, dejte do ní sazenici, přihrňte zeminou a po vysazení opět zalijte. Co se hloubky výsadby týká, vždy mějte kořeny pod úrovní zeminy. Maliny koření celkem mělce, takže ani výsadba nemusí být příliš hluboká.

Jak zalévat maliny

Maliny snesou dost vody, ale v dlouhých intervalech od sebe. Takže když je sušší období, maliny jednou za čas prolijte odstátou vodou. Pak je nechejte několik dní vyschnout, aby se minimalizovaly nežádoucí organismy, které by mohly způsobit zahnívání nebo plíseň, případně které by mohly podporovat virové infekce v jejich útoku na vaši úrodu.

Jak hnojit maliny

Maliny vyžadují hnojení dvakrát za sezonu. Brzy zjara je nutné je pohnojit hnojivem s vyšším obsahem dusíku, který probudí rostliny a podnítí je k rychlejšímu růstu a nasazení zelené hmoty, později i úrody. Hnojení organickým hnojivem v podobě hnoje nebo kompostu je nejúčinnější. Možná vás bude zajímat i podrobnější popis, jak připravit ovocnou zahradu na jaro.

Další termín pro hnojení je ihned po sklizni, kdy je nutné dodat rostlinám živiny po vyčerpávajícím plození. Skvělou variantou jsou zkvašené slepičince nebo klasický kompost či hnůj. Pokud hnojivo kupujete, dejte v tomhle období přednost draselnému, díky draslíku se kořeny lépe připraví na zimu a nové výhony mohou před zimou lépe vyzrát, díky tomu lépe přežít zimu.

Jak se starat o maliny

Pěstování malin je velmi snadné. Jde totiž o velmi houževnatou dřevinu, v podstatě polokeř, která se dokáže prosadit v jakýchkoliv podmínkách, s výjimkou zamokřených stanovišť s těžkou půdou. Původní divoké maliny známe z lesů, kde rostou téměř jako liány nebo se plazí při zemi a plodí sice aromatické, ale maličké bobule.

Díky houževnatosti této rostliny si ji můžete vypěstovat kdekoliv, menší kultivary zvládnou i nádobu a balkon. Pokud mají maliny oporu, zajistíte jim větší pohodlí a sobě výnosnější sklizeň. Maliny během roku jen zaléváme a zjara přihnojíme, po sklizni odstřihneme buď celý odplozený výhon (v případě jednouplodících odrůd), nebo odstřihneme jen odplozené části výhonů (v případě stáleplodících odrůd, které dají úrodu dvakrát za sezonu).

Maliny potřebují párkrát za sezonu prokypřit půdu, aby se kořeny mohly lépe nadechnout. Jestliže maliny pěstujete v zahradnickém substrátu, který je sám o sobě lehký, můžete se soustředit jen na odplevelení.

Maliny jsou přímo milovány mšicemi, zejména nejmladší vrcholky výhonů, květy a zárodky plodů. Takže je nutné je pravidelně prohlížet a zbavovat půdu mravenců. Oni jsou zdrojem stále nových a nových mšic.

Maliny pěstujeme nejlépe na oporách, ke kterým je vyvazujeme již v létě – mluvíme o nových výhonech, na kterých bude úroda až v dalším roce. Odplozené výhony vystříháme až u země. Nové vyvážeme k oporám tak, abychom maximalizovali vodorovně směřující část výhonu.

Z ní další rok během jara vyraší mnoho nových krátkých výhonů zakončených květy a plody. Podepřené výhony jsou stabilní, a díky tomu si mohou dovolit větší násadu plodů. Není nutné je na podzim zastřihávat, v následujícím roce budou plodit z maximální plochy.

Když pěstujete maliny bez opory, je nutné na podzim zastřihnout nové výhony v cirka metrové výšce. Na jaře výhony také obrazí, vyženou menší výhony s listy a květy, ale nebude jich tolik, jako v případě malin pěstovaných s oporou.

Během sezony odstraňujeme nové výhony, které nebudeme potřebovat. Pokud bychom je nechali všechny na místě, příliš by to zahustilo porost, maliny by plesnivěly a plodily méně, protože by příliš soupeřily o živiny a místo na slunci.

Předem si tedy napočítáme, kolik výhonů se nám na záhon nebo do nádoby na balkobě vejde, z nových výhonů vybereme ty nejsilnější ve správném počtu a všechny ostatní po celou sezonu odstraňujeme. Díky tomu bude porost hustý tak akorát a maliny si ani nebudou konkurovat.

Jak se starat o remontní (stáleplodící) maliny

Když si vysadíme remontní maliníky, můžeme je nastartovat buď na dvě menší úrody za rok, nebo na jednu velkou a dlouhotrvající úrodu. Mezi oběma možnostmi se rozhodujeme většinou podle toho, které maliníky v porostu převažují.

Pokud pěstujeme oba druhy maliníku, jinými slovy ten jednou plodící, ale i maliník stáleplodící, volíme variantu dvou menších úrod, kdy remontními maliníky pokryjeme ty části sezóny, kdy jednouplodící maliny buď ještě neplodí, nebo už naopak mají odplozeno.

Pokud ale pěstujeme jen maliníky stáleplodící, je lepší je přimět k jednorázové, ale bohaté a déletrvající úrodě. Jak na to, to vám hned prozradíme:

Pokud chcete, aby remontní maliník plodil za sezonu dvakrát, tak nechejte na podzim letošní (jednoleté) výhony na místě, jen je zkraťte po první velký pupen. Pak je důkladně přivažte k oporám, aby je nepolámal prudký zimní vítr a sníh. Na jaře na těchto výhonech rychle vyrazí listy i první úroda. Ta bude dřívější než u jednouplodícího maliníku.

Odplozené loňské (dvouleté) výhony hned v létě zcela odřežte a zlikvidujte, nikoliv však odhozením na kompost (kvůli chorobám a škůdcům). Raději je spalte nebo šoupněte do bio odpadu. Podzimní úroda naroste na nových, letošních výhonech, které na podzim zase zkrátíte jen na první hezký pupen.

Jestliže chcete mít z remontního maliníku jednu úrodu, ale ve větším množství a déletrvající, na podzim všechno seřízněte až u země. Na jaře maliník vyrazí nebývalou rychlostí a dá přes léto velké množství plodů. Na podzim zase všechno seříznete až u země. Tento způsob řezu solně podporuje plodnost remontního maliníku.

Jaké jsou choroby a škůdci malin

Ze škůdců si na malinách nejraději pochutnají mšice, brouk malinovník plstnatý a mušky bejlomorky. Zatímco mšice a bejlomorky se soustředí zejména na zelenou část rostliny, malinovník je oním červíkem, kterého často potkáme v malině, na kterou jsme si dělali zálusk.

Mšice můžeme v první fázi napadení maliníku pouze omýt, ale hlavně důsledně zlikvidujeme mravence, kteří nám mšice na porost zavlekli (a udělali by to znovu). Pokud je nános mšic už hodně velký, postříkáme maliník bio postřikem, co mšice udusí. Postřik vyrobíme z teplé vody, oleje a prášku de pečiva, v poměru 5 l vody, 50 ml oleje a 35 g prášku do pečiva (3 balíčky). Nestříkáme na dozrávající maliny.

Pokud jsou rostliny napadeny bejlomorkou, musíme napadené výhony co nejdříve odstřihnout a spálit. Jiná cesta není. Bejlomorku poznáme jako zesílené místo ve výhonu, vypadá jako boule na výhonu maliníku. Nejlépe je identifikovat ji hned na podzim, během zimy nebo brzy na jaře, než se brouk dostane ze svého zimoviště a bude se moci zase rozmnožovat.

Maliníky trpí i mnoha chorobami, přičemž nejčastější nákaza je ze strany plísní. Proto dáváme maliny tam, kde je dostatečně vzdušno a prostorno, porost maliníku udržujeme řidší a vzdušný, viz boxík „Jak se starat o maliny“.

Maliny jsou často napadány i virózami, nejčastěji mozaikou. S těmi bojovat moc neumíme, napadené rostliny raději zlikvidujeme, vykopeme je i s maximálním podílem kořenů. Jen pozor, abychom si nespletli mozaiku s obyčejným nedostatkem živin. Ten se projevuje tak, že listy ztrácejí barvu, bývá vidět zelené žilkování.

Jak sklízet maliny

Maliny sklízíme tak, jak dozrávají. Zde toho moc jinak vymyslet nejde. Pokud je necháme přezrát, rády plesniví, takže je v centru sezony raději sklízejme denně, maximálně jednou za dva dny. Z počátku dozrávání bude jen několik malin na sezobnuté rovnou u keříčku, při vrcholu sezony nebudeme vědět, kam s nimi.

Jen pozor při konzumaci malin, mají hodně semínek, což může dráždit tenké střevo a žlučník. Lidé, kterým záleží na tom, aby měli bílé zuby, by se měli malinám spíše vyhýbat. Nebo předem počítat se zabarvením.

Jak uskladnit maliny

Maliny nevydrží dlouho v syrovém a nezpracovaném stavu. Hned plesniví, kvasí. V lednici vydrží maximálně dva dny, proto je musíme hned zpracovat. Můžeme je sušit, mrazit, vařit. Sušení je nejpohodlnější a nejúčinnější v sušičce.

Pokud chceme maliny mrazit, nejdříve je vyskládejme na tácky a dejme je na pár hodin zamrznout jen na tácku. Až budou zmrzlé (a tvrdé), teprve potom je dejme do pytlíku nebo do krabičky a umístěme do mrazáku.

Maliny jsou vynikající i zavařené, v podobě džemu nebo kompotu. Když děláme džem, je vhodné maliny přepasírovat. Semínka pak nevyhazujte, ale rozprostřete je v tenké vrstvě na plechy, dejte do trouby usušit. Bude z nich vynikající malinový čaj.

Perfektní je malinový sirup nebo i zamražená malinová šťáva z přepasírovaných malin. Možností spousta. Nejvíce však maliny chutnají čerstvé, v nějakém zajímavém dezertu. Kouzelná je kombinace malin a yzopu.