Jak pěstovat nektarinku

Jak vybrat nektarinku

Nektarinku vybíráme vždy podle podmínek, ve kterých ji můžeme pěstovat. Kdo bydlí v nížině a má pro nektarinku místo chráněné od severu, ale otevřené na jih nebo na jihozápad, může si vybírat ze všech odrůd jak nektarinek, tak podnoží, na které se nektarinka roubuje.

Čím horší podmínky pro pěstování, tím odolnější podnož i samotnou nektarinku musíme vybrat.

Pokud pěstujeme v oblasti, která je napadená kadeřavostí, zaměříme se na podnož „rakoniewická“, která je proti kadeřavosti odolná. Do těžších a vápenatých půd se hodí podnož „St.Julien A“, naopak do kyselejšího prostředí volte spíše broskvoňový semenáč nebo podnož „Rubira“.

Kdy zasadit nektarinku

Broskve i nektarinky sadíme přednostně na jaře. Je to proto, aby se do zimy vytvořil dostatečný kořenový systém, který udrží rostlinu naživu i během zimních mrazů a celkově nepříznivého počasí. Lze vysadit i na podzim, ale s méně jistým výsledkem.

Jak zasadit nektarinku

Výsadba samotná je celkem snadná, ale musíte pro ni připravit podmínky. Nejprve koupenému stromku odstříhejte všechny odumřelé kořeny (živé kořeny mají po zastřižení bílý střed). Pak namočte kořeny stromku do vody, a to alespoň na dvě hodiny, může být i mnohem déle.

Vyhloubíme výsadbovou jámu ta, aby se na dno vešla zemina s kompostem a vápnem (pokud není půda přirozeně dostatečně zásaditá). Do jámy zatlučeme kůl. Pak teprve posadíme stromek a začneme jej zasypávat.

Aby se půda dobře dostala i mezi kořeny, stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme. Pak doházíme zbytek zeminy. Stromek musí být v zemi tak, aby roubování zůstalo nad povrchem! Zeminu ušlápneme, prolijeme a pak zaházíme další vrstvou zeminy, kterou už ušlapávat nemusíme. Můžeme navrstvit i mulč.

Stromek připevníme ke kůlu, na to nesmíme zapomenout. Některé stromky budou schopné později fungovat i bez opory, jiné nikoliv.

Jak zalévat nektarinku

V prvním roce života opravdu vydatně, aby stromek neuschnul, nemá ještě dost velký kořenový systém. V pozdějších letech zaléváme zejména v květnu a v červnu, a poté cirka 3 týdny před sklizní. Nesmíme však přelévat, strom nesmí stát ve vodě.

Jak hnojit nektarinku

Nektarinku hnojíme zejména po odkvětu. Tím podpoříme velikost a kvalitu plodů. Hnojíme pro doplnění základních živin, a to jsou draslík a dusík (dusíku v tomto případě méně). Lze zvolit hnojivo koupené (a speciální pro broskvoně a nektarinky) nebo dobře vyzrálý hnůj.

Hnůj dáváme podle věku a velikosti stromku, například k tříletému bude stačit 10 kg hnoje, ale k pětiletému už je nutné dodat 20 kg hnoje. Pokud se na hnoji mohly pohybovat i slepice, tím lépe. Slepičince obsahují velké množství vápníku.

Vstřebávání hnojiva urychlíme postřikem listů, a to lignohumátem. Ten lze použít na další ovocné stromy, pomáhá rostlinám se lépe vyživit, tím pádem se i více bránit napadení chorobami nebo škůdci.

Jak řezat nektarinku

Nektarinka roste celkem bujně, má keřovitý tvar koruny. Řez je nutný. Plodné pupeny narostou dokonce již na jednoletých výhonech. Takže řezem nejenže zesvětlujeme korunu, ale také redukujeme násadu, která by, ponechána v původním množství, značně oslabila stromek.

Nejvýhodnější v případě pěstování nektarinek je koruna ve tvaru kotle. Musíme v prvních pěti letech růstu vždy během kvetení zkrátit prodlužující se hlavní větve, a to o polovinu až dvě třetiny. Řežeme v místě, kde je nižší otevírající se výhon.

Odstraníme výhony rostoucí směrem dovnitř do koruny a také výhony křížící hlavní větve. V srpnu pak zase ještě zkrátíme nové přírůstky, a to o cirka polovinu délky těchto nových přírůstků.

V pozdějších letech redukujeme a probíráme plodné výhony, zesvětlujeme korunu. Udržujeme rozumnou velikost násady. Nektarinku nikdy neřežeme na podzim a v zimě, protože tehdy se rány téměř nehojí a strom je pak napaden infekcemi, nejčastěji klejotokem.

Kdy a čím stříkat nektarinku (nebo nestříkat?)

Nektarinky i broskvoně velmi trpí například kadeřavostí. Jde o houbovou chorobu, která dokáže během několika let zcela vyčerpat celou rostlinu. Postřik je účinný na podzim i na jaře fungicidní látkou na bázi hydroxidu měďnatého. Lze pořídit nektarinky na podnoži „rakoniewická“, která je proti kadeřavosti odolná

Často se vyskytuje také moniliová spála neboli úžeh. Listy vypadají jako spálené sluníčkem, květy zase jako sežehlé mrazem a neopadávají. Zde pomáhá jen prevence brzy zjara fungicidem, další postřik se provádí po odkvětu.

Spory létají volně vzduchem, jiná prevence proto není možná. Zejména chladné a deštivé jaro podporuje množení této choroby. A stačí, aby ji na stromě mel soused. Spóry se drží v loňských zaschlých plodech (i švestek, například), a tak pokud je důkladně neoberete a nespálíte, máte dokonalou množírnu moniliové spály.

Stran škůdců budeme bojovat se mšicemi. Ty se mohou stříkat hned brzy zjara, postřikem proti přezimujícím škůdcům. Ekologická varianta pak je olejový postřik přímo na listy a likvidace mravenců práškem do pečiva nebo jednou sodou.

Likvidace mravenců je velmi důležitá, protože oni jsou ti, kdo si mšice na vašich nektarinkách chovají.

Olejový postřik na mšice vyrobíte smícháním 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášků do pečiva. Olejovou vrstvou se mšice udusí, ale musíme dokázat dostat postřik až přímo na ně. Nejvíce napadené a zakroucené listy proto nejdříve odstraníme a spálíme (nebo důkladně rozšlapeme), pak stříkáme ze spodní strany listů.

Na mšice je i specializovaný postřik Pirimor, který působí opravdu pouze na mšice. Boj proti mšicím rozhodně nepodceňujme, protože mšice jsou přenašečem dalších virových chorob, která napadají místa poškozená jejich působením.

Nezapomínejme ani na strupovitost, která je také houbového původu. Jako prevence slouží odrůdy odolnější strupovitosti a fungicidní postřik. Nesadíme stromky na příliš uzavřená a příliš vlhká místa, porost a koruny stromů udržujeme vzdušné.

Jak připravit nektarinku na zimu

Nektarinky i broskvoně jsou náchylné na dlouhodobě trvající nízké teploty. Proto je, zejména u mladších stromků, vhodné je na zimu obalit, a to jutovinou, rákosem. Můžeme hlavní větve a kmen na podzim potřít naředěným vápnem (vápenným mlékem). Okolo stromku také navrstvíme mulčování.

Jak sklízet nektarinku

Nektarinky sklízíme postupně, jak dozrávají. Pokud je potřebujeme zavařit, můžeme plody uložit ve sklepě, kde počkají, než dozrají ty další – aby bylo dostatečné množství plodů k zavaření. Plod opatrně vyloupneme směrem vzhůru.

Jak uskladnit nektarinku

Nektarinky nevydrží uskladněné příliš dlouho. V lednici cirka 14 dní, ve sklepě asi deset dní. Proto je přednostně konzumujeme nebo zavařujeme. Z nektarinek je vynikající kompot, marmeláda, čatní (podovně jako když nakládáte cuketu) a další dobroty. Lze je i sušit, ale budete k tomu potřebovat výkonnější sušičku nebo horkovzdušnou troubu. Možné je nektarinky také zamrazit.

Jaké jsou choroby a škůdci nektarinek

Podrobně jsem choroby, škůdce a postřiky již probrali v boxíku s názvem Kdy a čím stříkat nektarinku (nebo nestříkat?). Jde o kadeřavost, moniliovou spálu a také o napadení mšicemi. Často se objevuje také strupovitost.