Jak pěstovat rajčata

Jak pěstovat rajčata ze semínek

Pěstování rajčat ze semínek, tedy nechat semínka vzejít a vypěstovat z nich sazeničky, to je na celém pěstování rajčat možná to nejnáročnější. Proto vy, kdo s rajčaty teprve začínáte, rozhodně nesmutněte, pokud se vám to nezadaří. Vždy je možné koupit v zahradnictví již vzešlé rostlinky a zasadit je rovnou na konečné stanoviště.

Kdo chce pěstovat rajčata ze semínek, má v podstatě tři základní možnosti, jak na to. Pěstovat se totiž dají jak na perlitu nebo tomu podobné hornině, tak přímo v substrátu anebo na kuchyňské papírové utěrce. Pěstování rajčat ze semínek přímo v substrátu je nejjednodušší a nejpohodlnější ze všech zmíněných variant.

Výsev děláme ve druhé polovině března, pokud budeme rajčata dávat na záhon. Když je chceme pro pěstování na balkoně nebo ve skleníku, sejeme klidně i o 2 týdny dříve.

Jak pěstovat rajčata ze semínek v substrátu?

Pokud chceme vysít semínka rajčat přímo do substrátu, přichystáme si menší misky nebo květníky, které dokážeme překrýt fólií nebo které mají děrovaná víčka. Pak také semínka, výsevní substrát a střičku. Ale pozor: pokud máme misky od rajčat (plodů) koupených v obchodě, je nutné je řádně vymýt, nejlépe i saponátem. Mohou tu totiž být zárodky chorob, kterými rajčata trpěla během pěstování. A to by nám rostlinky brzy zašly.

Misky musejí mít odtok a podmisku. A již zmíněnou možnost přiklopení děrovaného víčka nebo překrytí pomocí folie (nejlépe přes napíchané špejle). Do misek dáme kvalitní výsevní substrát (pokud zvolíme obyčejný, mohou rajčátka brzy zajít na nedostatek živin). Substrát prolijeme vodou a necháme alespoň půl hodiny odstát a dostatečně nasáknout.

Pak na substrát naskládáme semínka tak, aby mezi nimi byly vždy alespoň 2 centimetry. Později budeme semenáčky přesazovat, tak aby se nám od sebe dobře oddělovaly. Na semínka nasypeme vrstvu substrátu, ale jen tak silnou, jak velká jsou samotná semínka. Pak mírně přimáčkneme a v případě potřeby zastříkáme střičkou. Poté ještě postříkáme postřikem proti hnilobě krčků klíčních rostlin. Zárodky bývají totiž v nedokonale propařeném substrátu.

Nakonec přiklopíme víčkem nebo překryjeme fólií. Takto vydrží substrát dostatečně vlhký jistě alespoň tři dny, někdy i mnohem déle. Je to ovšem potřeba kontrolovat, aby semínka nezaschla. Jakmile vzejdou, začneme jim malinko větrat – jinak by se do semenáčků mohla pustit plíseň. Během pěstování zaléváme dle potřeby. A kdyby semenáčky byly nažloutlé, respektive světle zelené, je potřeba jim dodat jarní hnojení, většinou nese označení „start“ nebo „jarní“. V substrátu toho totiž měly málo.

A v čem je největší výhoda pěstování rajčat přímo v substrátu? Vyhneme se přesazování těch nejmenších rostlinek, které jsou nejnáchylnější na poškození. Semínka se dají rovnou vysít do kelímků od jogurtů, takže je přesazovat nakonec ani nemusíte. Díky tomu zvládne rajčata ze semínek vypěstovat téměř každý. Pokud budete rostlinky opravdu celou dobu mít v jedné nádobě, je hnojení tekutým dusíkatým hnojivem nutné. Malým rostlinkám je nutné dopřát maximum světla, tedy nejlépe okenní parapet.

Jak pěstovat rajčata ze semínek v perlitu nebo na kuchyňské utěrce?

Druhá varianta pěstování rajčat ze semínek spočívá v tom, že rajčata vysejeme na povrch materiálu, který je nasákavý a dokáže postupně uvolňovat vodu pro semínka a pozdější klíčky. K tomuto způsobu pěstování potřebujeme misku bez odtokových otvorů (perlit) anebo hlubší talířek či tácek (kuchyňská utěrka). Vždy bude potřeba překrýt výsev vrstvou, která nenechá semínka oschnout.

Perlit nasypeme do misky nebo papírovou utěrku dáme na talíř či tácek. Nepoužíváme vatu, protože ta má vlákna, kterými bychom si mohli naklíčené rostlinky poškodit. Perlit nebo utěrku dobře prolijeme a vysejeme na ně semínka. Pak překryjeme fólií nebo další vrstvou utěrky. Pravidelně vlhčíme a sledujeme, zda rostlinky klíčí.

Jakmile dosáhnou rostlinky takové velikosti, abychom je dokázali vzít a zasadit do substrátu, uděláme to. Přichystáme si menší květníky nebo kelímky od jogurtů, které ale ve dně proděravíme, aby přebytečná voda mohla z kelímku na podtácek. Na dno kelímku dáme vrstvičku substrátu a di ní 3 – 4 kuličky NPK, tedy hnojiva. Tím zajistíme rostlinkám výživu až do doby, než se přesadíme na záhon nebo do kýble či pytle, do truhlíku.

Na hnojivo dáme další substrát a do něj opatrně zasadíme vzešlou rostlinku tak, aby děložní lístky zůstaly nad povrchem. Z perlitu rostlinky jen vytáhneme, z kuchyňské utěrky nevyndáváme, ale přesadíme i s kouskem vystřižené nebo vytržené utěrky. Papír se v zemině brzy rozloží.

Velmi opatrně při přimačkávání substrátu. Trochu přimáčknout ho musíme, ale jen mírně. Vždy sadíme do suchého substrátu, jinak bychom si rostlinky mohli polámat. Ihned po zasazení zalijeme, nejlépe dvakrát a velmi pomalu, ať si rostlinky nevyplavíme. Poté zaléváme pravidelně podle potřeby.

Jak pěstovat přesazená rajčata?

Jakmile rajčata přesadíme do kelímků nebo květníků či do krabic od nápojů, dáme je na tmavší a chladnější místo, aby dobře zakořenila. Asi po 3 – 4 dnech je přeneseme na okenní parapet, kde budou mít dostatek světla. Zaléváme dle potřeby. Pokud jsme do nádobek dali kuličky NPK, nehnojíme zálivkou. Pokud ne, jednou za týden až 14 dní přihnojíme tekutým hnojivem.

Jakmile je venku alespoň 15 stupňů, nosíme rajčata ven, na otužování. Na noc ale musejí zpět domů. Jde o to, aby si zvykla na venkovní prostředí a na sluníčko. Pokud máme skleník, dáme je do skleníku, odkud není nutné je stěhovat domů, dokud přímo nemrzne.

Jak pěstovat rajčata na zahradě

Na zahradu, tedy na záhony, vysazujeme rajčata až pro zmrzlých mužích, tedy ve druhé polovině května, kdy už (většinou) nehrozí mrazíky. Rajčata totiž mráz nepřežijí. Jak na samotnou výsadbu? Docela si mákneme, ale výsledek bude stát za to. Spon mezi rajčaty by měl být okolo 80 cm v řadě, 100 cm mezi řadami. U odrůd s menšími rajčaty (datlová) můžeme ubrat, u masitých odrůd určených k vaření můžeme zase pro změnu přidat.

Rajčata se sadí téměř vodorovně. Většina rajčete musí skončit v zemi. Proč? Protože z celého stonku pustí kořeny, čímž si zajistí dost výživy pro bohatou úrodu. Pro rajče tedy vždy vykopeme delší brázdu tak, aby mírně stoupala až k povrchu. Brázda musí být hlubší, protože na její dno dáme kompost, pak vrstvičku hlíny, pak to prolijeme a pak teprve sem položíme rajče. Kořeny by měly směrovat k jihu, ale není to podmínkou.

Před zasazením je nutné sazenice ostříhat

Rajčatům ostřiháme všechny listy, s výjimkou vršku, který bude čouhat ze země ven. Rajče i s celým kořenovým balem položíme do brázdy a opatrně přihrnujeme tak, abychom jej nezlomili. Musíme stonek v dolní části podsypat, protože kořenový bal je silnější, takže tu vznikne mezera. A nápor hlíny by stonek nevydržel.

Rajče přihrneme, zeminu malinko udusáme a prolijeme. Později dáme k rajčatům tyčky, po kterých povedeme rostliny nahoru. Kovové spirály jsou pohodlné, protože nepotřebujete provázky ani kolíky k přichycení rostlin. Ale pohybem, kterým rajče do spirály zastrkáváte, jej můžete zlomit. Na to je potřeba vždy myslet.

Zálivka, vylamování a hnojení rajčat

Rajčata pravidelně zaléváme a také vylamujeme postranní výhony, které rostou nad každým listem. Vylamování je potřeba dělat jednou za 2 – 3 dny (během růstu rostliny – později už tak často ne). Výhony totiž rostlinu jen zahušťují a berou jí sílu potřebnou pro kvetení a tvorbu plodů.

Výjimkou jsou samozřejmě keříková rajčata, která se nevylamují – ale ta jsou k tomu vyšlechtěná. Běžné tyčkové rajče musí mít jeden, maximálně dva výhony – ale v tom případě musejí být rajčata opravdu dobře živená organickým hnojivem v podobě slepičinců, hnoje nebo exkrementů jiného dobytka.

Rajčata postupně vylamujeme a vedeme po opětné tyči nahoru. Spodní listy postupně odstraňujeme, aby k plodům mohlo světlo. A také aby bylo méně materiálu napadnutelného plísní. Proti plísni je lépe stříkat preventivně, roztokem s obsahem mědi. Postupujte podle návodu na balení.

Kdy zastavit růst rajčete?

Jakmile rajčatům naroste 5 – 7 pater květů, rostlinky zastřihneme. Více pater totiž v našich podmínkách nedozraje. A rajče je liána, roste pořád dál a dál. V chladnějších a vyšších oblastech stačí čtyři patra, v teplejších nížinách těch 6 – 7. Stále vylamujeme postranní výhony, které se mnohdy opakují, tedy vyrostou i nad tím listem, kde už jsme je jednou vylomili.

Mulčování, sklizeň rajčat

Rajčata sklízíme postupně. Pokud chceme zavařovat, necháme rajčata na keřích co nejdéle. Jakmile hrozí velké bouřky a kroupy, otrháme z rajčat všechna oranžová rajčata a dáme je do přepravek nebo do lísek. Pak je vystavujeme na sluníčko, aby dozrála do konzumní zralosti (nesmíme je nechat ve tmě).

Rajčatům se dobře daří, když je hlína okolo nich zamulčovaná, tedy pokrytá vrstvou organické hmot, která jednak drží v hlíně více vláhy a jednak udržuje v noci v hlíně více tepla. Rajčata zaléváme pravidelně a nejlépe podmokem, aby se voda nedostala do kontaktu s nadzemní částí rostliny. Tím snížíme útoky plísní na rostliny.

Pravidelná zálivka znamená zalévání jednou za 3 – 4 dny, podle toho, jak moc jste zalévali naposled. Pokud si mezi řádky rajčat uděláte korýtka, můžete podmokem napustit i 5 cm vysokou vrstvu vody, která se bude postupně vsakovat. Takovéto zalití vydrží i 4 dny. Rajčata musejí být stále ve vlhké zemi, jak při sebemenším dešti popraskají (dužnina nabobtná, ale suchem tužší slupka se neroztáhne a praskne).

Choroby a škůdci rajčat

Pokud by rajčata byla napadena například mšicí, stříkáme výhradně biologickým postřikem na bázi oleje. Lze ho koupit již připravený anebo namíchat doma. K tomu potřebujeme 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášky do pečiva. Řádně rozmícháme a postříkáme rostliny, zejména zespod, kde mšice ponejvíce sedí. Hmyz se udusí. Postřik je nutné asi 2 – 3 x opakovat, po cca 7 – 10 dnech.

V případě plísní už jme zmínili měďnaté postřiky, z počátku je použijte i preventivně (vždy podle návodu na balení).

Před prvním mrazem sklidíme všechna rajčata

Jakmile se v září blíží první mrazíky, je nutné rajčata už zlikvidovat. Obereme všechny plody a dáme je do přepravek (ty oranžové a žluté) a do sklenic (ty ještě zelené). A vystavíme je na sluníčko, lze i doma za oknem, na balkoně. Zelená rajčata ve sklenicích postupně dozrají, budete je jíst ještě i v listopadu. A když budou mít dost světla, budou stále chutnat lépe než rajčata ze supermarketu.

Jen je nutné sklizená rajčata občas prohlédnout, zda některé neplesniví. Pokud ale byly rostliny napadeny plísní, nemá toto skladování většinou smysl, rajčata časem onemocní také. Někdy je ale dobré to otestovat – rozhodující je míra napadení mateřské rostliny.

Jak pěstovat rajčata ve skleníku

Pěstování rajčat ve skleníku se příliš neliší od pěstování na zahradě v záhonu. Takže si projděte návod z boxíku 2. Nicméně, několik drobných odlišností tu přece jen je.

Zejména jde o to, že do skleníku lze rajčata sázet mnohem dříve než na záhon. Ve skleníku lze totiž pohodlně přitopit. Při menší zimě, tedy okolo plus pěti stupňů stačí dát ráno do skleníku několik kýblů a konví s vodou. Voda se přes den ohřeje a přes noc bude své teplo vydávat. Pokud ale teplota klesne k nule nebo i mírně pod ni, je lepší dát do skleníku několik svíček.

Ve skleníku je nutné pravidelně větrat, protože vlhké prostředí podporuje růst plísní. Také je nutné ve skleníku častěji proti plísni stříkat. Více se musejí obírat listy. A také je nutné počítat se dvě skutečnostmi: v první řadě bude rostlina rajčete mnohem větší a mohutnější, než je ta na záhoně. Teplo a vlhko jim svědčí, rostou mnohem více.

No a v řadě druhé jde o fakt, že rajčata nikdy nebudou tak dobrá jako ta, co si vypěstujete na přímém sluníčku na záhoně. Často se také stane, že ještě před dozráním první úrody jsou rajčata masivně napadena plísní a nesklidíte vůbec nic. Ve skleníku totiž píseň roste neskutečně rychle.

O rajčata ve skleníku je nutné se starat denně, rajčata v záhonech vás potřebují jednou za 2 – 3 dny. Ve skleníku se totiž vše vyvíjí mnohem rychleji, rychleji dochází vláha a s větší rychlostí útočí i plísně.

Jak pěstovat rajčata v bytě

Pěstování rajčat v bytě je poněkud náročné na výživu rostlin, protože nemají k dispozici tolik hlíny, ze které by mohly brát vše, co potřebují. Pro pěstování rajčat v bytě je nutné splnit několik základních podmínek, a těmi jsou: dost velká nádoba, výběr odrůd schopných růst v bytě (menší rajčata), velmi světlé místo, dostatečná opora pro rostlinu, bohatá, ale organická výživa, kterou budeme pravidelně dodávat.

Při pěstování rajčat v bytě je nutné zajistit hlavně dost světla a výživy. Pokud máme přes léto alespoň trochu možnost vystrčit rostlinky, na balkon, udělejme to. Jakmile chceme pěstovat rajčata přes zimu, je nutné počítat s masivním svícením. Rajče je totiž rostlinou dlouhého dne, takže v podzimních a zimních krátkých dnech skomírá, i když má teplo a dost výživy. Ostatní podmínky pěstování jsou stejné jako při pěstování na zahradě nebo ve skleníku (viz předchozí boxíky).

Jak pěstovat rajčata na balkoně

Pěstování rajčat na balkoně vyžaduje dostatečně velkou nádobu (kýbl nebo pytel), oporu pro rajče a dost organického hnojení. I balkonovým rajčatům je potřeba se pravidelně věnovat – jak zálivkou, tak vylamováním vedlejších výhonů (u tyčkových rajčat), hnojením a sledováním plísní či jiných potíží. Rajče bychom měli zasadit co nejhlouběji, aby mělo v zemi co nejdelší kus stonku. Z něj totiž pak pustí další kořeny. A ty mu zajistí dostatečnou výživu.

Na podzim lze rajče přesunout z balkonu do bytu, ale potřebuje zajistit dostatek světla i večer a nad ránem – potřebuje prodloužit den. Na balkon lze rajčata dávat již během dubna, kdy jsou první teplé dny. Na noc ale vždy raději domů, a to až do doby, než přestanou hrozit noční mrazíky. Rajče my mělo mít maximum možného slunečního záření. Proto na severním balkoně moc prospívat nebude. Na druhou stranu, na balkoně jsou rajčata chráněna domem a samotným balkonem, v lepším případě lodžií, takže pěstební úspěch bývá při zajištění všech živin a dostatku vody v podstatě stoprocentní.

Ale i na balkoně je potřeba se obávat plísní nebo mšic (pokud tedy nebydlíte v desátém patře a výš). Pokyny k ochraně a k léčení najdete v boxíku 2.

Jak pěstovat rajčata v pytli

Pěstovat rajčata v pytli, třeba v pytli od substrátu, je velmi snadné. Stačí pořídit sazeničky a nasázet je do pytlů se substrátem. Ve specializovaných prodejnách najdete přímo už i pytle na pěstování rajčat. Nezapomeňte na proděravění pytlů, aby mohla odtékat přebytečná voda.

Rajčata v pytlích můžete umístit jak na balkon, tak na terasu, ale klidně i na zahradu – jde o účinnou ochranu proti slimákům. Pokud můžeme dát rajčata někam pod průhlednou střechu, tak se podaří i minimalizovat napadení plísněmi (plísně nejrychleji rostou na deštěm pokropených rajčatech)

Pytle bývají většinou dost velké, a tak se o výživu rostlin obávat nemusíme. Alespoň zpočátku ne. Při výsadbě můžete do substrátu přimíchat kompost nebo hnůj, případně i slepičince, rajčata si s nimi snadno poradí. Během sezony pak ještě i přihnojujeme tekutým organickým hnojivem.

Ostatní pokyny k pěstování rajčat v pytlích jsou shrnuty v boxíku č 2, v ničem se neliší. Snad jen v zálivce, v pytlích zalévání podmokem nelze. Vodu lijeme na povrch mulčování (ano, i v pytli můžeme zeminu zamulčovat). A snažíme se, aby se nedostala přímo na rostlinu. Zaléváme větším množstvím vody, přibližně jednou za 3 – 4 dny – podle teploty, velikosti pytle a velikosti rostliny.

Jak pěstovat rajčata v zimě

Zimní pěstování rajčat v bytě nijak výhodné není. Rostlinám se totiž musí svítit, aby mohla fotosyntéza probíhat tak dlouho, jak rostliny potřebují, tedy alespoň 14 – 15 hodin denně. Rostliny také musíme umístit k jižním či jihozápadním oknům, nejlépe francouzským, dosahujícím až k zemi. Mezi oknem a rajčetem by rozhodně neměla být záclona, ani žaluzie.

Ostatní podmínky pěstování rajčat přes zimu se v podstatě shodují s tím, jak se pěstují rajčata v pytli nebo v kýblu, na balkoně. Je nutné zajistit dostatek vlhka i výživy, tu pomocí tekutých organických hnojiv. Podrobnější pokyny k pěstování rajčat najdete v předchozích boxících.