Jak pěstovat řapíkatý celer

Jak vybrat řapíkatý celer

Starší odrůdy řapíkatého celeru musíme přihrnovat, aby se stonky (řapíky) vybělily a byly lahodnější. Nové odrůdy jsou samobělící, takže žádnou speciální péči nepotřebují. Ale výsledek u nich není tolik lahodný jako u pečlivě přihrnutého celeru.

Starší odrůdy jsou například Malachit nebo Pascal. Kdežto Nuget je z nových odrůd. Tyto tři jsou u nás k dostání nejčastěji. Vybíráme podle toho, zda budeme mít na přihrnování čas a trpělivost nebo zda se raději spolehneme na samobělení vyšlechtěným kultivarem.

Kdy zasít řapíkatý celer

Předpěstování řapíkatého celeru trvá cirka sedm týdnů. Celer bychom měli dávat ven až ve druhé polovině května, proto výsev stačí ve druhé polovině března. Předpěstování je poměrně náročné, takže kdo máte zahradnictví po ruce, bude snazší si sazeničky koncem dubna pořídit tady.

Jak zasít řapíkatý celer

Řapíkatý celer se seje buď plošně na nádobku s výsevním substrátem, nebo jej můžete zasít rovnou po jednom semínku do pikýrovacích misek či třeba do kelímků od jogurtu. Vždy myslete na odtokové otvory, které nikdy nesmějí chybět.

Na dno výsevní nádobky dáme trošku organického hnojiva, pak výsevní substrát a vše řádně prolijeme. Na prolitý substrát sejeme semínka a pak je překryjeme tenoučkou vrstvičkou substrátu, ne silnější, než je velikost samotných semínek.

Nakonec přimáčkneme, nádobku nebo nádobky překryjeme fólií, abychom zajistili příznivější mikroklima. Vlhkost tu vydrží i týden nebo deset dní, takže s dalším zaléváním rozhodně spěchat nemusíme.

Jak předpěstovat řapíkatý celer

Jakmile rostlinky vyklíčí, posuneme fólii nahoru tak, aby rostlinkám nepřekážela v růstu (stačí ji podepřít špejlemi). Rostlinky jsou z počátku velmi drobné a jemné, nesmějí přeschnout, ale ani by je neměl ofouknout průvan. Pod fólií jim bude dobře.

Postupně jen zalévejte, až rostlinky zesílí, tak je přepíchejte do sponu 3×2 cm nebo je rozesaďte do samostatných nádobek (pokud jste je tak už rovnou nevysívali). Při přesazování je vhodné dát na dno nádobky opět trochu granulovaného organického hnojiva).

Koncem dubna už můžeme dávat celer přes den na sluníčko, aby se otužoval. Když není chladno ani v noci, může nocovat třeba ve skleníku. Nesmí však prochladnout, jde o rostlinu vnímavou k chladu. Pokud prochladne, žene do květu, nikoliv do řapíků.

Kdy přesadit řapíkatý celer ven

Ven můžeme řapíkatý celer přemístit až po zmrzlých, takže ve druhé polovině května, dřív rozhodně ne. Řapíkatému celeru vyhlédneme slunečné stanoviště. Než budeme rostlinky sadit ven, měly by být už alespoň 30 cm vysoké (i s podzemní částí).

Jak přesadit řapíkatý celer

Řapíkatý celer se přesazuje do řady a do poměrně hluboké brázdy. To proto, aby pak bylo snadné jej přihrnovat zeminou, tedy bělit. Čím delší část řapíku bude pod zemí, tím delší část řapíku bude bílá, jemná, křupavá, ale přitom snadno rozkousatelná i stravitelná. V podstatě je to stejné jako s pórem.

Pro řapíkaté celery si tedy vyhradíme slunné stanoviště a vyhloubíme jim brázdu asi 30 cm hlubokou. To proto, abychom na dno brázdy mohli dát organické hnojivo a zasypat jej vrstvou zeminy, alespoň 5 cm vysokou. Pak vše prolijeme a teprve na prolitou zeminu posadíme sazeničku celeru.

Pak opatrně přihrneme. A podle výšky rostliny necháme zeminu buď v rovině, nebo už rovnou uděláme kopeček. Listy řapíkatého celeru vždy musejí vykukovat, aby rostlina mohla dýchat a dělat fotosyntézu.

Až rostliny narostou zase do výšky, už je nebude možné bělit jen zeminou, ale obalíme je třeba lepenkou, která k nim nepropustí světlo.

Po výsadbě celery překryjeme netkanou bílou textilií, čímž jim usnadníme přechod z interiéru ven do záhonů. Zejména noci bývají po výsadbě krušné. Navíc ochráníme rostlinky před prvními nálety a nájezdy škůdců.

Jak zalévat řapíkatý celer

Řapíkatý celer je také žíznivou rostlinou, pravidelná zálivka mu bude svědčit.

Jak hnojit řapíkatý celer

Před výsadbou ven dáme celeru hnojivo na dno brázdy, takže další hnojení už nebude potřeba. Pokud by byly listy žlutější, zaměříme se spíše na vápnění půdy.

Jak se starat o řapíkatý celer

Řapíkatý celer vyžaduje péči během celého pěstování, je totiž nutné půdu okolo něj pravidelně kypřit, celer potřebuje dýchat – podobně jako česnek nebo cibule například.

Později, až řapíky celeru budou vyšší a už nebude možné je udržet překryté jen zeminou, je začneme obalovat lepenkou nebo netkanou černou textilií. Postupujeme tak, že řapíky nejdříve svážeme těsně pod listy. Tím si usnadníme manipulaci.

Pak odhrneme trochu zeminy, řapíky obalíme lepenkou a zeminu zase přihrneme okolo lepenky. Když bude okolo řapíků nejdříve lepenka a pak teprve hlína, minimalizujeme půdní pach, který někteří lidé nesou dost nelibě. Z lepenky musí vykukovat listy.

Jak sklízet řapíkatý celer

Jakmile je řapíkatý celer zabalen v lepence alespoň tři týdny, můžeme jej začít postupně sklízet. Vždy vyndáme celou rostlinu najednou. Kořeny odřežeme. Listy můžeme usušit a používat jako koření do polévek a do vařených brambor i masa, řapíky si upravíme jako chřest nebo je použijeme na salát, kdy je najemno nakrájíme.

Jak uskladnit řapíkatý celer

Když jsme nucení sklidit řapíkatý celer najednou, třeba začnou podzimní mrazíky hned začátkem září, můžeme celer skladovat několik dní v lednici, vydrží i několik týdnů ve sklepě, když jej dáme do hlubší nádoby s pilinami.

Řapíkatý celer se dá dobře zavařit třeba na sladkokyselo. Anebo oblanšírovat a uskladnit mražením. Pak bude však pouze na použití s tepelnou úpravou.

Jaké jsou choroby a škůdci řapíkatého celeru

Řapíkatý celer má několik nepřátel, kteří se na něj rádi vrhnou. Z chorob je to zejména septoriová skvrnitostí listů celeru. Jde o houbovou chorobu, na kterou dobře fungují měďnaté postřiky. Prevence je jen ve střídání záhonů, v okamžitém odstraňování posklizňových zbytků. Anebo když při předpěstování vysejete semínka starší tří let – zárodky septorií totiž za tu dobu zcela odejdou.

Ze škůdců jsou to zejména mšice a svilušky, kdo si na celeru rád smlsne. A samozřejmě slimáci. Zatímco slimáky můžeme nakrmit modrými granulkami a od celeru je udržíme pryč důkladným omotáním řapíků lepenou, mšicím a sviluškám je nutné namíchat bio postřik z 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva.

Stříkáme ze spodní strany listů a mezi stonky (když jsme ještě nebělili a nemáte tu lepenku), kde je mšic nejvíce. Hmyz se udusí. Po cirka týdnu je nutné postřik opakovat, protože se vylíhnou vajíčka, na která postřik nepůsobí.

Důležitým předpokladem úspěchu boje se mšicemi je důsledná likvidace mravenců v okolí, protože ti si na vaše celery nanosí mšice, které zde chovají, a pak si k nim chodí pro medovici Dají se koupit bio přípravky, které mravence neotráví, ale roztrhnou zevnitř (jsou na bázi jedlé sody). Dokud si neporadíte s mravenci, budete mít na svých řapíkatých celerech stále nové a nové várky mšic.