Jak pěstovat ředkvičky

Jak vybrat ředkvičky

Ředkvičky, byť to na první pohled nemusí tak vypadat, nabídnou mnoho barev i chutí, dokonce i různé konzistence. Ředkvičky můžete pěstovat bílé, fialové, růžové nebo klasicky červené, ale můžete sáhnout i po takových, jejichž dužnina není bílá, jak jsme u ředkviček většinou zvyklí.

Ředkvičky se dají pěstovat v různých velikostech a tvarech. Některé mají jen malé bulvičky s kulovitým tvarem, jiné jsou vyloženě velké koule. Narůst však umějí i podlouhlé válcovité ředkvičky, které nabídnou netradiční tvar hlavně po rozkrájení ba plátky.

Ředkvičky pěstujeme v různých ročních obdobích, a podle toho mají vyšlechtěné vlastnosti. Většina ředkviček je schopná růst zjara a na podzim, protože typicky jde o zeleninu krátkého dne. Ale pozor, už můžete koupit i ředkvičky, které narostou také v létě – jinými slovy ředkvičky, které v horkém počasí a dlouhých dnech nejdou do květu, ale poslušně dělají bulvičky.

Barva, tvar, roční období – to jsou vlastnosti, podle kterých se u výběru ředkviček řídíme. A pak je tu ještě pálivost, která i u ředkviček dosahuje velké škály rozdílnosti. Některé ředkvičky pálí jen decentně, jiné vám vženou slzy do očí.

Kdy zasít ředkvičky

Setí ředkviček je možní od brzkého jara (ve skleníku, v zimní zahradě, v lodžii i v únoru) až do pozdního léta. Ředkvička totiž roste poměrně krátkou dobu, během roku ji můžeme sklízet několikrát, z několika opakovaných výsevů.

Podle doby setí ředkviček však musíme přizpůsobit výběr odrůdy, abychom v létě nevyseli ředkvičku jarní, která nám jen vykvete, ale bulvičku neudělá.

Kam zasít ředkvičky

Kamkoliv. A to do slova a do písmene. Ředkvička je drobná zelenina, která naroste v záhoně, ve skleníku, v květníku nebo třeba v papírovém kelímku. Ředkvička krásně a ochotně klíčí, takže ji můžete zasít i do nakličovací misky, kde vám během cirka čtyř dnů narostou klíčky a výhonky plné života.

Jak zasít ředkvičky

Ředkvička má mnohem větší semínka než třeba roketa nebo mrkev, takže její setí je jednodušší. Stačí udělat asi půl centimetru hluboké řádky a do nich pomalinku nasypat semínka tak, aby byla celkem daleko od sebe.

Čím lépe dodržíme vzdálenosti během setí, tím méně budeme později muset jednotit. Výsev opatrně přihrneme minimálním množstvím zeminy a přimáčkneme, v záhonu nejlépe dřevěným prknem, na které se postavíme.

Jestliže sejeme do květníku, postupujeme v závislosti na jeho velikosti. Když je to jen malý květník, sejeme semínka jednotlivě a tak, že je jen vtlačíme kousíček pod úroveň zeminy (substrátu). Nad semínkem by mělo být jen tolik hlíny, jak velké samo semínko je.

U větších truhlíků sejeme klasické řádky nebo uděláme plošný výsev, což znamená, že semínka prostě pohodíme po povrchu substrátu a jemně je přimáčkneme. Pokud používáme zahradnický substrát s obsahem rašeliny, sejeme vždy až do provlhlého substrátu.

Při setí do záhonu nebo do skleníku následuje zalití, které vždy musí být jemné, opatrné, abychom si semínka nevyplavili. Na hadici je nutné mít rozprašovač, na konvi kropítko.

Po zasetí ředkviček se vyplatí překrýt výsev netkanou bílou textilií, aby na ně nemohli škůdci. Červivost ředkviček je totiž náletovou záležitostí. Podrobnosti v boxíku o chorobách a škůdcích.

Jak vyjednotit ředkvičky

Ředkvičky budou potřebovat prostor k růstu a tvorbě bulviček. Jeho velikost musí odpovídat velikosti a tvaru bulvičky. Podlouhlé ředkvičky nepotřebují příliš výrazné jednocení, ty kulaté však ano. V záhonu, kde většinou míváme hodně ředkviček, se snažíme jednotit najednou a rovnou na čisto.

Ale když pěstujeme ředkvičky v nádobě, jsme schopní je brát postupně podle toho, jak dorůstají. Takže vyjednotíme jen ty rostlinky, které rostou vyloženě vedle sebe jako dvojice (necháme vždy jen jednu z dvojice), ale ředkvičky rostoucí cirka centimetr od sebe už necháme v nádobě.

Přednostně pak budeme sklízet od největších (a nemusejí být dorostené do plné velikosti), ty ostatní pak díky sklizni získají vlastní prostor postupně. Do plné velikosti díky tomu postupně dorostou všechny, vyjma těch prvních (ale ty bychom stejně s nedočkavostí sobě vlastní sklidili dříve).

Jak zalévat ředkvičky

Ředkvičky mají rády vodu, musejí jí mít dostatek pro to, aby mohly tvořit bulvičku. Ta je v porovnání k velikosti rostliny opravdu velká, proto je u ředkviček i velká spotřeba vody. Zaléváme raději ráno, bílou textilii nemusíme během zalévání sundávat.

Četnost zalévání přizpůsobíme množství přirozených srážek. To je důležité zejména pro prevenci praskání bulviček, které je následkem nepravidelného zalévání. Takže zaléváme menší dávky, ale pravidelně, aby ředkvičky neutrpěly šok přemokřením.

Jak hnojit ředkvičky

Ředkvičky hnojíme jen mírně. Pokud jsme je seli do záhonu, nehnojíme vůbec. Ředkvičky jsou plodinou druhé a třetí trati, nemají rády čerstvě vyhnojená místa. Proto je během vegetace většinou ani nehnojíme.

Bulvičky jsou pak přemírou hnojiva deformované. Neplatí to však pro zelené hnojení, které můžete dávat každý rok v prámci procesu jak připravit zahardu na zimu.

V případě pěstování v květníku závisí vše na kvalitě použitého substrátu. Pokud máte pocit, že v něm ředkvičky strádají, můžete do zálivky přidat tekuté organické hnojivo. Ale jednou nebo dvakrát za vegetační dobu, spíše na jejím začátku.

Jak se starat o ředkvičky

Ředkvičky potřebují, abychom je vyseli, zalévali, jednotili, pleli, chránili textilií proti škůdcům a pak je sklidili. Jiná péče o ně není potřeba. Ředkvičky jsou vhodné k pěstování i pro naprosté začátečníky.

Jak sklízet ředkvičky

Ředkvička se musí sklízet poměrně rychle, protože když ji necháte v zemi příliš dlouho, začne dužnina prorůstat tuhými vlákny, rostlina se připravuje na kvetení. Lidově tomu říkáme, že ředkvička dřevnatí. Vždy je lépe sklidit ředkvičku dřív a menší než později a dřevnatou.

Ředkvička se sklízí vytržením ze zeminy, celá rostlina najednou. Sklizeň se doporučuje v odpoledních hodinách, a to zejména při kratších jarních a podzimních dnech. Rostlina totiž ukládá po celou noc dusík. A ukládá jej do listů a do bulvičky. Během dne ho pak spotřebuje na fotosyntézu. Čím později během dne ředkvičku sklízíme, tím méně dusíku obsahuje.

Nejpálivější je na ředkvičce její slupka. Pokud chceme ředkvičku dát malým dětem, slupku oloupeme.

Jak uskladnit ředkvičky

Ředkvičky můžeme pěstovat na etapy, proto je vždy máme k dispozici tak, aby nebylo nutné jejich dlouhodobé skladování. Když dáme ředkvičky do lednice, vydrží tu cirka 14 dní až tři týdny. Musíme však odlomit listy, které by bulvičku zbavovaly vody a které rychle hnijí.

Ředkvičky můžeme i zamrazit, ale jen po té, co jsme je blanšírovali ve vroucí vodě. Pak je můžeme použít do salátů, pomazánek, i k tepelné úpravě masa nebo jiné zeleniny. Ředkvičky jsou vynikající i zavařené jako okurky. Jen je do skleniček musíme dávat až po spaření horkou vodou.

Jací jsou škůdci a choroby ředkviček

Ředkvičky trpí běžnými chorobami kořenové zeleniny. Patří do čeledi brukvovitých, takže je může trápit například nádorovitost, které se dá zabránit jen důsledným střídáním záhonů nebo výměnou zeminy v květníku.

Když vysejeme ředkvičky příliš nahusto, mohou začít zahnívat a odumřou dříve, než vůbec narostou. Ředkvičky nám mohou i popraskat, za což může velké množství vody dodané najednou. Takže když máme ředkvičky už téměř dorostené a přijde vydatný déšť, největší ředkvičky preventivně sklidíme hned po něm, aby nepopraskaly.

Ředkvičky trápí dřepčíci, kteří vyžírají listy a také bulvičky. Nesnášejí však vlhká místa, takže pravidelným zaléváním jim pobyt na našich ředkvičkách znepříjemníme. Bílá textilie nepomůže, dřepčíci přijdou ze země.

Ale proti červivosti si můžeme bílou textilií zcela pomoci, protože jde o náletovou mušku květilku, která naklade vajíčka do mladých, teprve rostoucích ředkviček. Vajíčka se vyvinou v červíky, které z domácích ředkviček mnozí důvěrně známe. Ale když květilka ředkvičky nenajde, protože jsou schované pod textilií, tak do nich nemůže vajíčka naklást.

U ředkviček se vyhýbejte postřikům. Vegetační doba je totiž poměrně krátká, takže byste si část postřiku pěkně snědli i s ředkvičkami.

Jak naklíčit ředkvičky

Nakličování ředkviček je snadné a hlavně rychlé. Ředkvičku můžeme konzumovat už tři dny po vysetí. Stačí nakličovací miska a voda nebo jen talířek a voda, ale pozor na pečlivě pravidelné doplňování vody, protože z talířku se rychle odpaří. V nakličovací misce stačí prolít vodou jednou denně.

Naklíčenou ředkvičku použijte místo ředkvičky klasické, bulvičkové. Tedy do salátů, pomazánek, jako ozdobu na chléb s máslem. Ředkvičkové výhony mají jemně pikantní chuť. A koncentrovanější obsah vitamínů a enzymů než najdete u bulviček.