Jak pěstovat šafrán

Jak vybrat šafrán

Hlízy šafránu, které budeme kupovat, nesmějí mít žádné skvrny a ani být jakkoliv fyzicky poškození. Šafrán je rostlinou z čeledi kosatcovitých, a tak má i šafrán hlízy, díky kterým přežívá vegetační klid a je vytrvalou rostlinou.

Šafrány vybíráme jednak podle doby, kdy kvetou, tedy na jaře nebo na podzim, jednak podle velikosti květu a podle jeho barvy. Barevné rozpětí vyšlechtěných odrůd už je velmi bohaté, pořídit můžete šafrány se žlutými květy, lila květy, fialové, modré, růžové, purpurové a také bíle kvetoucí šafrány.

Vždy tedy najdete typ barvy, který se bude hodit právě do vašeho květníku nebo do vašeho koutku zahrady. A to i tehdy, když budete stát o květy pruhované. Ty jsou jedny z posledních šlechtitelských novinek.

Někde můžete šafrán najít jako cibulovinu. Jde o mylné označení plynoucí z faktu, že hlíza šafránu (a i jiných kosatcovitých rostlin) je velmi podobná cibuli. Svou stavbou a funkcí je to ale hlíza, nikoliv cibule.

Nutno ještě dodat, že hlízy šafránu a dalších kosatcovitých trpí dokonce i stejnými chorobami z oblasti plísňových a hnilobných nákaz. Proto není divu, že je často můžete najít právě mezi cibulovinami.

Kam zasadit šafrán

Šafrán nesnese přemokření, ale ani příliš suchou půdu. To platí zejména o době jeho kvetení. Vzhledem k tomu, že kvete na podzim nebo na jaře, je vhodné mu vybrat stanoviště, kde se voda ani v jarních a podzimních měsících příliš nedrží.

Šafrán s úspěchem poroste na skalkách, v trávníku, pod stromy, na okrajích záhonů. Důležité je, aby měly půdu lehčí, dostatečně humózní, dobře prokypřená, aby se k hlízám šafránu dostával bez problému i vzduch.

Podzimní šafrány chtějí slunečné stanoviště, protože podzimní slunce už není tak silné jako to jarní. A naopak jarní šafrány budou vděčné za lehký polostín, aby se alespoň přes poledne mohly ukrýt před nejpalčivějšími jarními slunečními paprsky. Stinné stanoviště ale nebude vyhovovat ani jednomu z obou druhů šafránů.

Šafrán má životnost až dvacet let, takže pokud jej chcete zasadit, počítejte spíše s tím, že v tomto místě nebudete s půdou příliš manipulovat ještě i poměrně dlouho v budoucnu. Možná bude jen okopávka a občasné rytí, protože šafrány je doporučováno jednou za několik let vyndat a nechat odpočinout mimo zeminu.

Jak zasadit šafrán

Výsadba šafránu má svá základní pravidla, která spočívají v dostatečném odvodnění, v ochraně před hlodavci a v umístění hlízy do správné hloubky. Pojďme se na zásady podívat postupně.

Dostatečné odvodnění se týká zejména květníků, kde je nutné mít vysoké pěstební nádoby, které se dají vysypat drenáží až do výšky cirka 4 – 5 cm, k tomu zasadit hlízy šafránu do hloubky okolo 10 cm. Drenáž je důležitá právě pro prevenci převodnění, kdy hlíza může začít odumírat na hnilobu. Na to jsou šafrány velmi citlivé.

Odvodnění ve volné půdě zařídíme také vysypáním výsadbových jamek štěrkem nebo jinou drenáží, ale zejména vybíráme stanoviště, které se odvodňuje přirozeně, kde ani po vydatnějších deštích nestojí příliš dlouho voda.

I do volné půdy se šafrány sází hluboko, konkrétně do 8 – 12 cm, podle velikosti hlíz a odrůdy šafránu. Čím větší hlíza a čím větší rostlina a květ, tím hlouběji je nutné ji vysadit.

Hlízy dáváme po třech do hnízda, mezery mezi jednotlivými hnízdy by měly být okolo šesti centimetrů. Rostliny brzy doplní mezery v rozestupech tím, jak se budou během let rozrůstat.

Pokud sadíte jarní šafrány, dávejte je do zeminy v září. Jestliže se chystáte vysadit podzimní šafrány, ty patří do země již během července. A jestliže jste si koupili šafrán coby hrnkovou květina na zimu domů, můžete hlízy dát do země hned během následujícího podzimu, kdy se rostlina zatáhne do hlízy.

Jak zalévat šafrán

Šafrán zaléváme pravidelně a malými dávkami. Venku se řídíme vývojem počasí, přičemž přes léto se šafrány v půdě v podstatě vůbec nezalévají.

V květníku vždy musí být mírně vlhký substrát, ale nikdy přemokřený nebo naopak přeschlý. Oba extrémy jsou špatně. Dbáme i na stejnoměrnou zálivku po celé ploše, aby šafrány mohly kvést stejnoměrně.

Jak hnojit šafrán

Hnojení šafránu je nutné, ale nejdůležitější je před první výsadbou a před navrácení hlíz zpět do země po vegetační pauze. Šafrány se nevyndávají každý rok, ale jednou za několik let. Před zasazením zeminu vždy prohnojíme kvalitním kompostem.

V ostatních letech hnojíme jen zapravením kompostu do zeminy okolo šafránů, případně rozpuštěným organickým hnojivem ve vodě, formou zálivky. To však nikdy během kvetení. Vždy jen před ním a před přípravou na vegetační klid.

V květníku přihnojujeme šafrán v podobných intervalech. Ale pokud jsme jej koupili jako hrnkovou rostlinu, kterou chceme po odkvětu vysadit do záhonu, hnojíme až zeminu záhonu, kam hlízy budeme dávat.

Jak se starat o šafrán

Péče o šafrán není extrémně náročná, ale zcela bez zásahů tato kytička také zůstat nemůže. Respektive mohla by, ale do několika let zplaní a také méně pokvete, protože jednak mravenci roznosí semínka po okolí, což je onen proces zplaňování, jednak se budou hlízy dostávat stále hlouběji, a tím méně šafrány pokvetou.

Takže se doporučuje hlízy šafránu jednou za 3 – 5 let ze zeminy vyndat a nechat je odpočinout na suchém místě. Zpět je vysadíte v termínech podle toho, o jaké šafrány se jedná, zda o jarní nebo o podzimní, viz boxík „Jak zasadit šafrán“.

Dalším doporučením je okopat šafrány poté, co odkvetou, tedy když uvadnou květy a zežloutnou i lístky. Okopáním nadzvednete hlízy o trochu blíže k povrchu, což je přiměje v další sezoně k bohatšímu kvetení.

Při pěstování ve větších nádobách je vhodné nádoby pravidelně otáčet, abychom zajistili rostlinám vyrovnaný přísun světla. To pak umožní stejnoměrné kvetení všech vysazených hlíz, což je při dekoracích velmi žádané.

Jinou speciální péči šafrány nepotřebují, tedy pokud je nepěstujete ke sklizni pestíků na koření.

Jak zazimovat šafrán

Šafrán je vytrvalou rostlinou, a tak přezimuje. I venku ve volné půdě. Nijak extrémní snahu o jeho přezimování vyvinout nemusíme, ale podzimní překrytí šafránů chvojím se velmi doporučuje. Některým z nich totiž v zimě vyraší lístky. A tak je ochrana v podobě chvojí velmi dobrá.

Jak sklízet šafrán

Sklizeň šafránu na koření je jen pro zručné a trpělivé. Květy se trhají v plném kvetení, ráno. Do večera se nechají zavadnout na temném místě, pak se na stále temném místě jen za svitu slabší červené žárovičky pinzetou vytrhávají pestíky z květů a suší se.

Po celý proces sušení a skladování nesmí šafrán přijít na světlo, protože by byl jako koření zcela znehodnocen. Už je tedy zřejmé, proč je šafrán tak drahým kořením. Spousta kuchyní se bez něj však neobejde.

Když se na sklizeň předem připravíte, jistě budete s menším množstvím šafránu v rámci domácího použití úspěšní.

Jaké jsou choroby a škůdci šafránu

Nejčastější poškození šafránu nastává vlivem nesprávného zacházení s ním. Zejména dlouhodobé přemokření může šafrány dost oslabit nebo zcela zlikvidovat. Pokud zalijete rozkvétající šafrán a voda se dostane na poupata, je téměř jisté, že se už neotevřou. Neotevřená poupata pak odumírají.

Vyndané hlízy šafránů nebo i rostoucí rostliny mohou být napadány hnilobou krčků. Projevem je zahnívání báze a kořenů hlízy. Napadené rostliny a hlízy je nutné co nejdříve likvidovat.

Podobné je to s již zmíněnými skvrnami na hlízách. Jde o malé tmavé, postupně se zvětšující skvrnky, postupně o zasychání a odumírání celé hlízy. Pomůže opět jen likvidace napadených hlíz.

Z hmyzu si na šafránech rády pochutnají kořenové mšice nebo červci. Pomoci může zálivka s insekticidem. Najdeme je tak, že u země nebo těsně pod zemí najdeme kolonie těchto „breberek“ na kořenech. Mšice však napadají i samotné listy a stonky.