Jak prořezat borůvky

Co je potřeba vědět o borůvkách

Borůvky, přesněji řečeno brusnice jsou rod nižších i větších keřů, z nichž některé plodí výborné ovoce. Krom borůvek se jedná např. o klikvu, brusinku či vlochyni. Brusnice se vyskytují v chladnějších částech Evropy, Asie a Severní Ameriky. My se však zaměříme na „pravé“ borůvky, tedy brusnici borůvku a brusnici chocholičnatou.

Slovo „pravé“ je v našem případě na místě, protože kromě zmíněné brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) a brusnice chocholičnaté, alias kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum) se často setkáme s ovocným keřem, který je prodáván po názvem kamčatská borůvka. Tento název je však nepřesný, protože rostlina krom podobnosti plodů nemá s borůvkami nic společného. Správný název je zimolez kamčatský (Lonicera kamchatica) a pěstujeme jej jako na podmínky méně náročnou náhradu borůvek.

Naše známá, i v České republice rostoucí, brusnice borůvka je nízký keřík, který roste zpravidla na chudých a vlhkých půdách s kyselou reakci. Díky své nenáročnosti na klimatické podmínky je velmi populární zejména v oblastech s mírným či chladnějším podnebím a dostatečným srážkovým úhrnem.

Dorůstá do výšky 40 cm a v příhodných oblastech roste jako dominantní podrostová dřevina. Květ brusnice borůvky je malý, bílo-růžové barvy. Po opylení dochází k vývinu inkoustově modrých dužnatých bobulí velikosti hrášku – známých lesních borůvek.

Druhým, pro zahrádkářské využití zajímavějším druhem brusnic, které řadíme do podrodu borůvek, je borůvka chocholičnatá (kanadská borůvka, zahradní borůvka). Jedná se větší keř, dorůstající až rozměru až 2 x 2 metry s výraznějším bílým květem s narůžovělým nádechem. Po opylení vznikají na keři rovněž inkoustově modré dužnaté bobule, které jsou ale větší než u naší domácí borůvky.
Oba druhy borůvek preferují vlhký substrát a polostín.

Alfou omegou je pěstování je kyselá půdní reakce. Vřele doporučujeme zakoupit více rostlin a vysadit je pohromadě do již předpřipraveného substrátu s vysokým podílem rašeliny. Jako optimální se jeví možnost vykopání záhonu ve tvaru kruhu s hloubkou 40 cm a průměrem 200 cm. Tento záhon vysypat kombinaci živného substrátu a rašeliny v poměru 1:1 a po vysazení rostlin jej celý řádně zamulčovat.

Vyšší nároky na výsadbu Vám rostliny vrátí v podobě dobrých a pravidelných výnosů, které jsou navíc vyšší v případě vysazení většího množství rostlin, protože některé odrůdy jsou jen omezeně samosprašné.

Na horách bude ale dozrávat o několik dnů až týdnů později než v nížinách. Výnos z jedné vzrostlé rostliny kanadské borůvky dosahuje zhruba 5-8 litrů. Plodnost nastupuje zpravidla 2. rok po výsadbě.

S oběma druhy borůvek se lze setkat v našich zahradách, ale pro své nižší nároky se jeví jako vhodnější pro pěstování na zahradě kanadská borůvka, která má i vyšší výnosy. Naopak naše domácí borůvka najde uplatnění zejména v horských zahradách s vysokou vlhkostí, kdy spolehlivě pak dozrává i v nejvyšších horských polohách.

Oba druhy borůvek se začínají vysazovat jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých lesů. Při zohlednění vysokých nároků na pH půdy a vlhkost se jedná o spolehlivě plodící ovoce vhodné i do permakultury.

Jaké jsou odrůdy borůvek

V zahradních centrech se setkáte s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly šlechtěním a vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd, které mají větší, sladší a aromatičtější plody, dále odrůdy se zvýšenou plodnosti a odrůdy odolnější vůči chorobám.

Mezí nejpěstovanější a komerčně nejúspěšnější odrůdy borůvky lze zařadit např. Bluecorp, Blueray, Bluetta, Duke, Herbert, Patriot, Spartan či Sunrise. Všechny tyto odrůdy patří mezi kanadské borůvky.

Proč prořezat borůvky

Řez borůvky by měl být prováděn za účelem zvýšené plodnosti, adekvátní kvality a velikosti plodů.

Borůvky plodí nejvíce na mladých větvích. Z toho vyplývá, že nemá smysl ponechávat na keři větve starší, které stíní a ubírají místo větvím mladším. Odstraňujeme je tedy co nejdříve po tom, co jejich plodnost poklesne.

Dalším důvodem řezu je výchovný zásah do růstu rostliny. Borůvky totiž rostou poměrně hustě a pro bohatou násadu plodů je vhodné keř udržovat ve vzdušné podobě.

Kdy prořezat borůvky

Ideální období řezu je ihned po sklizni. Termín sklizně se může lišit dle místních klimatických podmínek. V zásadě se dá říct, že se borůvky se řežou ve druhé polovině léta.

Některé zdroje uvádějí, že je pro rostliny vhodnější řez na jaře před rašením rostlin, optimálně na přelomu března a dubna po nástupu jarního počasí. Ve vysokých nadmořských výškách doporučujeme pouze jarní řez.

Jak prořezat borůvky

Sazenici borůvky po výsadbě zakrátíme na 2 pupeny. Podpoříme tak větvení sazenice a umožní nám to v příštím roce si zapěstovat hlavní plodonosné větve borůvky. Těch by mělo být na keři 6-8. Jakmile máme potřebný počet plodonosných větví, tak necháme borůvku 1-2 roky sílit a odstraňujeme pouze špatně rostlé či poškozené větve.

Jakmile borůvka dostatečně zesílí, je nutno přikročit k pravidelnému řezu rostliny. Jak jsme si již řekli dříve, tak borůvky plodí na mladých větvích. Snažíme se proces prořezávání borůvek dělat tak, abychom každý rok vždy odstranili 2-3 nejstarší plodonosné větve v keři, které by jinak zabíraly místo mladším a lépe plodícím větvím.

V ideálním případe tak odstraňujeme nejstarší tříleté větve, a to vždy buď hned po sklizni, nebo až další rok před rašením. Díky tomuto fázování řezu budeme mít vždy v keři plodící jednoleté, dvouleté a tříleté větve, ale již ne větve starší, které plodí málo nebo vůbec.

Výhodou této metody je každoroční dobrá úroda a pravidelná výše výnosu, protože máme na rostlině větve různého stáří. Nevýhodou této metody je nutnost označit si stáří jednotlivých větví, abychom věděli, které ořezat.

Jak ošetřit rány po prořezání borůvky

Rány není nutné nijak ošetřovat. Pokud to však považujete za nutné, je možné použít štěpařský vosk, kterým zamažeme ty největší rány.

Jak využít borůvky

Zpracování plodů je různorodé, od přímého konzumu přes zpracování při tvorbě desertů, přípravu ovocných šťáv, kompotů a smoothie. Borůvky je mimořádně hodnotný a bohatý zdroj vitamínu A, B, C, antioxidantů, hořčíku, draslíku, zinku chromu či mědi. Pravidelná konzumace bude prospěšná pro Vaše zdraví. Plody se rovněž používají jako přírodní barvivo, podobně jako ostružiny.

Listí lze borůvky lze kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Odříznuté větve, které pravidelně obměňujeme, můžeme nechat zakořenit pro vypěstování dalších sazenic, případně je dáme rozložit na kompost či necháme vysušit a poté spálíme.