Jak prořezat švestku

Co je potřeba vědět o švestce

Slivoň švestka, konkrétně v našem případě švestka domácí, je takový přírodní „sirotek“, jehož rodiče neznáme. Přepokládá se, že se jedná o přírodní hybrid třesně (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Krizi identity si přenáší i do svého názvu, kdy se dá setkat hned s několika názvy jako jsou uvedeny v nadpisu, přičemž někdy se jedná spíše o označení rodičů (trnka), plodů (karlátka), či poddruhu (mirabelka). Podstatné však je, že principy prořezávání švestky lze uplatnit víceméně na všechny výše uvedené druhy a odrůdy stromků.

Díky kvalitním plodům a snadnému vegetativnímu i generativnímu množení provází švestka lidstvo už od nepaměti. Podstatné pro nás je také to, že je švestka zcela mrazuodolná a natolik nenáročná, aby plodila i v běžných podmínkách ČR do nadmořské výšky cca 700 m n. m.

Švestka je strom dorůstající zhruba 6 metrů, kvete jednoduchými, cca 2 cm velkými, bílými květy na přelomu dubna a května. Plody dozrávají dle odrůdy od konce července do začátku září. Švestka plodí již jako mladší strom, první plody tvoří zhruba v 4-6 letech, roubovanci často již po 2 letech.

Švestka je spíše krátkověká dřevina, která preferuje slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu. Optimum se u nás nachází v nadmořských výškách 300–500 m n. m.

Zpravidla platí, že se ji výborně daří tam, kde rostou habry, lípy a jilmy. V příhodných oblastech se občas vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb a tzv. jedlých lesů (od slova jídlo, ne jedle 😊).

Jaké jsou odrůdy švestky

V zahradních centrech se setkáte hned s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy a cíleně potlačeny některé nevýhody základní odrůdy domácí švestky.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd odolných či rezistentních šárce, s větší velikostí plodu, vyšší odolností vůči mrazu během kvetení, či vyšší cukernatostí. Mezi nejhodnotnější odrůdy lze zařadit např. Stanley, Jojo, Čačanská lepotica, Durancie, Jofela, Toptaste, Presenta či Viktorie.

Proč prořezat švestku

Řez švestky by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem výchovným pro správný tvar korunky a zdravotním pro prodloužení životnosti a zdravotního stavu stromu.

U mladých rostlin (zejména to platí u šlechtěných odrůd) je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování korunky.  Tvar koruny i vzrůst je odvozen od podnože, nejčastěji se jedná o zákrsky či čtvrtkmeny.

Řez by měl být veden tak, aby rostlině narostlo několik silných hlavních větví (3-5), které budou tvořit základní kostru koruny (tzv. výchovný řez).

Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby. Nebojte se radikálního řezu, švestka jej snáší dobře.

Kdy prořezat švestku

Ideální období řezu je těsně před vykvetením, zpravidla na přelomu dubna a května. Rány se daleko lépe zacelují a hojí, navíc nám při řezání ještě nevadí listy.

Jak prořezat švestku

Technika prořezu v prvních letech po výsadbě (tzv. výchovný řez) je závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,2-1,5 metru vysoké zákrsky či čtvrtkmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 0,7 – 1,2 metru.

Pokud korunku dosud nemáte a jedná se zatím pouze o špičák, zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně zhruba ve výšce 1-1,5 metru nad zemí, pokud již máte hlavní kmen rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu bodu (1. rok po výsadbě).

Ve druhém roce po výsadbě se soustředíme na vypěstování kostry koruny. Po loňském zásahu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto větve opět zastřihneme a to na 2 očka. (2. rok po výsadbě).

Další rok završujeme tvorbu korunky, před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve. (3. rok po výsadbě). Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.

Technika prořezu u starších rostlin je jednodušší než u mladých rostlin, kde pěstujeme teprve korunku. Strom by měl být seříznut až na kostru koruny (tzv. zmlazovací řez). Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění.

Jak ošetřit rány po prořezání švestky

Každou ránu po prořezání švestky bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.

Jak kompostovat švestku

Listí lze bez obav kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme.

Dřevní hmotu z ořezu lze díky výrazné struktuře dřeva využít v řezbářství a dekorační předměty. Po vyschnutí jej lze použit i na otop.

O tom jak zpracovat plody se netřeba příliš rozepisovat, snězte je hned pod stromem, připravte si domácí marmeládu, nebo nejlépe všechny plody odvezte do lihovaru, ať je v budoucnu čím připíjet na zdraví.