Jak prořezat vrbu

Co je potřeba vědět o vrbách

Vrby (Salix) je rod listnatých opadavých keřů a stromů, které se vyskytují v mírných, boreálních a subpolárních oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Jedná se o početný rod dřevin o zhruba 400 různých druzích, jen u nás přirozeně roste 22 druhů vrb.

Velikost vrb je snažně proměnlivá. Jedná se o miniaturní keříky (např. vrba arktická – Salix artica) ale i o mohutné stromy (např. vrba bílá – Salix alba). Společným jmenovatelem všech druhů je vlhkomilnost a zpravidla i schopnost snášet dočasné zaplavení.

Proto se s ní v přírodě setkáme jako s příměsí lužní olšových, dubových či topolových lesů podél vodních toků, mokřadů a rybníků. Květem jsou známe jehnědy, které jsou důležitou potravou pro včely a čmeláky. Vykvétají totiž časně z jara a představuji tak důležitý zdroj potravy v daném období. Vrby by z těchto důvodů měly být součástí každé lesní výsadby a je žádoucí jejich výsadba i do okolí sadů a vinic.

Jaké jsou druhy a kultivary vrb

Existuje mnoho zajímavých a perspektivních druhů a kultivarů vrb. Zásadním kritériem pro výběr vhodné vrby je plánovaná velikost stromu/keře a tvar koruny. Z malých druhů je velmi populární vrba švýcarská (Salix helvetica) či japonská celolistá vrba (Salix integra Hakuro Nishiki).

Obě lze pěstovat jako menší keře, roubují se však i na kmínky. Z větších druhů je krajinářský velmi hodnotná vrba jíva (Salix caprea), která kvete výraznými žlutozelenými jehnědami. Neméně zajímavá je i vrba kroucená (Salix erythroflexuosa), která má kroucené, až spirálovitě rostoucí větve.

Z převislých vrb můžeme doporučit přirozeně převislou vrbu bílou (Salix alba) či převislé kultivary vrby jívy (Salix caprea Kilmarnock). Velmi hodnotná z estetického i produkčního hlediska je vrba košíkářská (Salix viminalis), ze které se pletou košíky či pomlázky a která dříve nechyběla v žádné vesnici.

Proč prořezat vrbu

Vrby jsou pro svou velkou snášenlivost vůči řezu vhodné k řezu, který je často jedinou možností, jak potlačit častý neuspořádaný a chaotický styl růstu, což platí zejména pro vyšší přirozeně keřovitě rostoucí druhy, jako je třeba vrba jíva (Salix caprea).

Pravidelné každoroční zmlazování zejména u vrby košíkářské je nezbytné pro produkci mladých prutů, ze kterého se posléze vyplétají různé výrobky. Vrby produkují poměrně měkké dřevo náchylné k poškození větrem, je tedy také dobré preventivně odstraňovat poškozené či špatně rostlé větve, které by mohly způsobit újmu na zdraví či majetku.

Kdy prořezat vrbu

Nejlepší období prořezu vrb je v předjaří a na začátku podzimu. Vyhýbáme se řezu za extrémních podmínek, jako je sucho, horko či mráz. Pokud pěstujeme vrbu primárně pro květy a podporu včel či čmeláků, tak bychom měli přistoupit k řezu až po odkvetení, tedy většinou v dubnu či květnu.

Jak prořezat vrbu

Vrby snášejí i silný řez, nemusíme se tedy nebát za to vzít a seřezat vrbu na hlavu, tz. základní kostru (zejména druhy z nichž vytváří výrobky z proutí) či dokonce až na pařezinu. Vrby roubované na kmínek řežeme vždy na hlavu, nikdy ale až pod roub, jinak bychom přišli o roubovanou část.

Při pěstován keřovitých vrb můžeme zmlazení až na pařezinu rozložit do více let, kdy postupně jednotlivé větve odřežeme a necháme narůst nové. Vrby jsou zpravidla světlomilné druhy, nepohrdnou tedy i prosvětlovacích řezem, při které odstraníme přestárlé, nemocné, zalomené či jinak nevhodně rostlé větve. Rostlina se po takovém řezu zahustí a poroste kompaktněji.

Jak ošetřit rány po prořezání vrby

Vrby nejsou příliš náchylné k houbovým chorobám či škůdcům. Není tedy bezpodmínečně nutné řezné rány ošetřovat. Pouze větší řezné rány je lepší ošetřit štěpařským voskem.

Jak využít vrbu

Vrbu se má u nás využití zejména okrasné. Její krása spočívá v uvolněném, nenuceném vzhledu. U rybníků vytváří typická venkovská zákoutí jak z knížek Josefa Lady. Některé druhy jsou okrasné výrazným květenstvím – kočičky.

Existuje několik převislých kultivarů a druhů, které se svou velikosti uplatní jak v malé zahradě (vrba švýcarská – Salix helvetica) až po velké zahrady (vrba bílá – Salix alba). Pro produkci stavebního a výrobního materiálu existuje několik vhodných druhů vrb. Nejhodnotnějším je zřejmě vrba košíkářská (Salix viminalis). Jako půdokryvná rostlina se dá použít vrba plazivá (Salix repens).

Listí se dá bez omezení kompostovat. Rychle se rozkládá na živnou hrabanku. Dřevo je velmi měkké a ohebné, ovšem obvykle s nízkou trvanlivostí a mechanickou odolností. Hodí se na výrobu drobných dřevěných výrobků jako jsou bedýnky, dekorace, zápalky či párátka. Po dobrém prosušení se dá použít i na otop.