Jak se počítá bonita

Co je to bonita klienta neboli úvěruschopnost

Než budete cokoli počítat, je dobré vědět, co to vlastně je.

Když si chcete půjčit peníze od banky, banka vás nezná. Neví, kdo jste, jestli máte nějaký příjem a zda jí půjčené peníze vrátíte. Banka tedy nese určité riziko, že schválí úvěr někomu, kdo jí peníze nevrátí. Proto se banka chrání. Zjistí si všechny možné informace o žadateli, ty vyhodnotí a získá bonitu. Tedy údaj, jak je daný člověk schopen splácet.

Bankovní půjčky: Těchto 6 věcí ovlivní schválení úvěru

Jak se počítá bonita

Výpočet bonity nemá definovaný vzorec. Každá banka počítá a hodnotí bonitu jinak. Na internetu není dostupná kalkulačka, která by samotnou bonitu spočítala. A i kdyby byla, pak samotné číslo vám stejně moc neřekne.

U hypoték ČNB doporučila:

• omezit % výše hypotéky (tzv. LTV – loan to value), tj. neposkytovat 100 % hypotéky,
• stanovit maximální výši zadlužení k ročním příjmům (tzv. DTI – debt to income) na 9,
• stanovit maximální poměr splátek vůči příjmům (tzv. DSTI – debt service to income) na 40 %.

Výpočet ukazatelů

DTI = celkové zadlužení / roční příjem
DSTI = splátky úvěrů za rok / roční příjem

Příklad:

Tomáš má dva úvěry. Jeden v hodnotě 100.000 Kč a druhý v hodnotě 50.000 Kč. Splátka prvního úvěru je 3.750 Kč a druhého je 1.500 Kč za měsíc.

Tomáš potřebuje zrekonstruovat dům a chce 1.600.000 Kč se splátkou 6.000 Kč.

Tomáš pracuje jako skladník a vydělá si 24.500 Kč za měsíc.

DTI = celkové zadlužení (100.000 + 50.000 + 1.600.000) / (24.500 * 12) = 1.750.000/294.000 = 5,95

DSTI = (3.750 + 1.500 + 7.000)*12 / 294.000 = 0,5 * 100 = 50 %

Podle doporučení ČNB by Tomáš úvěr, nejspíš, nezískal. Sice první ukazatel vyšel menší než 8, ale druhý ukazatel vyšel nad 40 %.

Kromě těchto ukazatelů banka dál zkoumá:

• Příjmy,
• výdaje,
• věk (mladší = lepší bonita),
• pohlaví (muži častěji nesplácejí),
• vzdělání (vyšší = lepší bonita),
• zaměstnání (např. doktor = lepší bonita),
• rodinný stav a počet dětí (méně závazků = lepší bonita),
• záznamy v registrech (Solus, CNCB, CBCB),
• datum čerpání úvěru,
• lokalita.

U podnikatelů uplatňující paušální výdaje má banka problém. Banka pouze předpokládá, jaké výdaje živnostník má. Ví jen, že skutečné výdaje byly nižší, než částka na daňovém přiznání. Některé banky proto výdaje odhadují. Např. tak, že od základu daně neodečítají sociální a zdravotní pojištění.

Od příjmů banka odečte výdaje a životní minimum. To banka stanovuje u každého zvlášť. Životní minimum je vyšší podle toho, kolik osob a dětí žije ve společné domácnosti. Pokud si tedy žadatel přizve osobu ze společné domácnosti (např. manželku), pak banka vypočítá nižší životní minimum a bonita se tak zvýší.

Jak zvýšit bonitu

Skutečnou hodnotu bonity sice nezjistíte, ale můžete si bonitu zvýšit. Ale jak?

• zajistíte spolužadatele (např. manželku, bratra apod.), tedy osobu, která bude mít stejná práva a povinnosti jako žadatel,
• zajistíte dalšího ručitele (člověk, kdo je ochotný ručit za případné nesplácení), osobu, která se zaručí za žadatele. Pokud žadatel nebude splácet, banka bude splátky požadovat po ručiteli,
• zrušit všechny kontokorenty a kreditní karty (nebo omezit na minimum),
• zaplatit všechny úvěry nebo ty, kde jsou splátky po splatnosti,
• dlouhodobé úvěry pravidelně splácet,
• případně navýšit příjmy (zažádat o zvýšení mzdy, mít přivýdělek),
• zvážit, zda nemáte do zástavy majetek, kterým byste mohli ručit.

Co snižuje bonitu

Pokud byste udělali všechny kroky, které zvyšují bonitu, pak úvěr jistě dostanete. Na druhou stranu jsou zde faktory, které bonitu snižují. Ať už chcete, nebo nechcete.

Bonitu snižují:

• měsíční výdaje (pojistné, spoření, splácení úvěrů apod.),
• úvěrový limit na kreditní kartě nebo kontokorentu (stačí i podepsaná smlouva – nemusíte nutně čerpat),
• negativní záznam v registrech.

Záznamy jsou evidovány v registrech. Banky nahlížejí do Solusu, CNCB a CBCB.

Solus

Solus je sdružení společností, jako jsou banky, nebankovní finanční instituce, operátoři, distributoři energií apod. Členy jsou např. Air Bank, a. s., zonky.cz, COFIDIS, s. r. o., Českomoravská stavební spořitelna, a. s., ČSOB, a. s., E.ON Energie, a. s., ESSOX, s. r. o., Moneta Money Bank, a. s. a mnoho dalších. Zjistit je můžete přímo na stránkách www.solus.cz.

Do negativního registru v Solusu se dostanete při nezaplacení částky nad 500 Kč. Záznam je zde uchováván po dobu 3 let. U telekomunikačních služeb, elektrické energie nebo plynu je výmaz proveden po 1 roce od data úhrady.

O výpis ze Solusu můžete požádat na stránkách Solusu.

CNCB

CNCB je nebankovní registr klientských informací. Tento registr shromažďuje informace o platební morálce klientů.

V tomto registru je opět mnoho subjektů. Např. BOHEMIA ENERGY Finance, s. r. o., Cofidis, s. r. o., ČSOB Leasing, a. s., ESSOX, s. r. o., ale i MALLPay, s. r. o. a mnoho dalších. Na stránkách www.cncb.cz najdete všechny.

Ve výpisu CNCB najdete nejenom negativní zápisy, ale i ty pozitivní. Samotný výpis obsahuje údaje o půjčkách, úvěrech, leasingu apod. Jednotlivé zápisy obsahují zejména:

• osobní údaje,
• o jaký se jedná produkt (úvěr / leasing / půjčka / atd.),
• od koho je produkt,
• kdy byla podaná žádost nebo zamítnuta,
• jak klient splácí,
• jak klient nesplácí,
• kdy byl produkt splacen.

Registr se aktualizuje každý měsíc. Údaje jsou v registru po dobu smluvního vztahu a následně další 4 roky. Pokud nebyla smlouva uzavřena, je záznam o této skutečnosti uchován 6 měsíců.

Výpis z tohoto registru můžete získat také a to na stránkách www.kolikmam.cz.

CBCB

CBCB je bankovní registr klientských informací. Jedná se o databázi údajů mezi bankami a klienty. V registru jsou tedy banky. Např. Air Bank, a. s., Česká spořitelna, a. s. nebo Fio banka, a. s. a mnoho dalších.  Seznam je dostupný na www.cbcb.cz.

Opět zde naleznete údaje o čerpání produktů, platební morálce, bonitě klienta a jeho důvěryhodnosti, ale i o tom, zda o nějaký produkt žádáte.

Záznam v registru se zpracovává stejně jako u CNCB. Tedy po celou dobu trvání a následně po 4 roky.

O tento výpis také můžete zažádat prostřednictvím webu www.kolikmam.cz.

Co je bonita půdy

Bonita půdy, jinak BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) říká, jakou cenu má půda. Na území České republiky se vyskytuje 40 % půdy velmi úrodné, 54 % půdy průměrně úrodné a 6 % půdy je pro zemědělství nevhodná.

Tuto hodnotu využijete při zjišťování ceny zemědělského pozemku, při výpočtu základu daně i pro výši poplatku za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu.

Jak se počítá bonita půdy

BPEJ se nepočítá. Bonita je kód, který má 5 míst a je ve tvaru X.XX.XX.

• První číslo obsahuje číslici od 0 do 9 a značí klimatický region. Jedná se o rozlišení půd s podobnými nebo shodnými klimatickými podmínkami. O regionu rozhodují průměrné denní teploty, roční srážky, suchá období a nadmořská výška.
• Druhá a třetí číslice určuje, do jaké půdní jednotky půda spadá. Obsahuje čísla od 01 do 78. O zařazení rozhoduje substrát, zrnitost, hloubka půdy a reliéf území.
• Čtvrté číslo označuje, jakou má pozemek svažitost a orientaci ke světovým stranám. Obsahuje hodnoty od 0 do 9.
• Páté číslo označuje hloubku půdy a skeletovitost půdního pozemku. Opět obsahuje číslici od 0 do 9.

Vzájemnými kombinacemi můžeme dostat 2.278 kódů v různých cenových hladinách.

Pokud vlastníte pozemek, měli byste kód BPEJ znát. Pokud ho neznáte, tak alespoň vědět, kde ho najít. Každý pozemek má svůj kód, který naleznete v katastru nemovitostí. Lze ho zjistit online na stránkách nahlizenidokn.cuzk.cz. Pokud nevíte jak, podívejte se na článek Jak zjistit majitele pozemku.

Může se stát, že jeden pozemek má přidělen více kódů. V detailních informacích následně zjistíte jejich výměru.

Jak se počítá vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Nejčastější využití kódu BPEJ je pro výpočet poplatku za vynětí půdy ze ZPF.

K vyjmutí dochází v případě, že jste koupili pozemek pro stavbu rodinného domu nebo jiné stavby, a pozemek je veden jako zemědělská půda. Abyste mohli začít stavět, je potřeba zaplatit poplatek a zastavěnou plochu z půdního fondu vyjmout.

Jaké typy pozemků jsou nejčastěji vyjímány ze ZPF?

• Orná půda,
• chmelnice,
• vinice,
• zahrady,
• ovocné sady,
• trvalé travní porosty.

Kromě kódu potřebujete také znát zastavěnou plochu. Do té se započítává:

• dům,
• pergola,
• chodníky,
• cesty,
• parkovací místo,
• bazén.

Postup:

Na webových stránkách katastru nemovitostí si najděte svou parcelu a modře vyznačený kód BPEJ. Na ten klikněte.

Otevře se vám katalog BPEJ, kde zjistíte, jaká je cena za m2 a třídu ochrany pozemku (od I. do V.). Víc vás zajímat, v souvislosti s výpočtem, nebude.

Jednotlivé třídy mají stanoven koeficient.

• I. třída – 9,
• II. třída – 6,
• III. třída – 4,
• IV. třída – 3,
• V. třída – 3.

Následně zjistíte, zda bude ovlivněn faktor životního prostředí. Zjednodušeně řečeno, zda stavba bude v následujících zónách. Pokud do některé zóny pozemek patří, je k němu přiřazen koeficient.

• Národní parky – I. zóna, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky – ekologická váha vlivu 20.
• Národní parky – II. zóna, chráněné krajinné oblasti – I. zóna, přírodní rezervace nebo přírodní památky – ekologická váha vlivu 15.
• Národní parky – III. zóna, chráněné krajinné oblasti – II. zóna nebo územní systémy ekologické stability – ekologická váha vlivu 10.
• Ochranná pásma národních parků, chráněné krajinné oblasti – III. zóna nebo významné krajinné prvky – ekologická váha vlivu 5.
• Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně, ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo ochranná pásma I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod – ekologická váha vlivu 10.
• Území mimo plochy určené platným územním plánem nebo platným regulačním plánem k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce – ekologická váha vlivu 5.
• Chráněná ložisková území – ekologická váha vlivu 5.

Cena za odnětí půdy se spočítá:
cena za m2 * koeficient třídy ochrany pozemku * ekologická váha vlivu * m2 zastavěné plochy.

Příklad:

Jirka má pozemek o 1.000 m2, vedených jako orná půda. Chce na něm vystavět dům o velikosti 100 m2, chodníčky o 20 m2 a parkovací stání o velikosti 16 m2.

Jirka si najde na katastru nemovitostí, že jeho kód je 3.22.10 a klikne na něj.

Zde zjistí, že cena pozemku je 6,64 Kč za m2 a třída ochrany je IV (podle tabulky je koeficient 3).

Mohl by vyjmout celý pozemek, ale je to zbytečné a zbytečně by platil peníze navíc. Proto si spočítá zastavěnou plochu. Ta je 100 + 20 + 16 m2 = 136 m2.

Pozemek se nenachází v žádném chráněném území.

Celková cena poplatku = 6,64 * 3 * 136  (ekologická váha vlivu není žádná, proto zde žádný koeficient není) = 2.709,12 Kč.