Jak se počítá dovolená do výplaty

Jaký je nárok na dovolenou

Ze zákona, pokud nepatříte do speciální skupiny pracovníků (vesměs jde o zaměstnance státních a příspěvkových organizací), máte nárok na 4 týdny dovolené, což znamená 20 dní. Pokud ve firmě nepracujete celý kalendářní rok, nárok na celoroční dovolenou (20 dní) vám nemusí vzniknout.

Pokud vám celoroční nárok vznikne, ale budete delší dobu na nemocenské, dovolená se vám bude krátit. Naopak při delší nepřítomnosti z důvodu mateřské a rodičovské dovolené se dovolená nekrátí. Nárok na dovolenou vzniká jen u pracovního poměru (klasická pracovní smlouva), nikoli u prací na základě Dohody o provedení práce, nebo Dohody o pracovní činnosti.

Jak se počítá dovolená

Dovolená, i když je jen jedna, se počítá na začátku pracovního poměru jiným způsobem, než po celou jeho zbývající dobu. Při nástupu do zaměstnání budete nějakou dobu čerpat tzv.

Dovolenou za odpracované dny, a jakmile odpracujete 60 dní, pak se váš nárok na dovolenou bude počítat jako Dovolená za kalendářní rok. Dovolená za odpracované dny se použije také v případech, kdy je smlouva uzavřená na krátkou dobu (kratší, než 60 pracovních dní), nebo pokud zaměstnanec nastupuje do zaměstnání ke konci roku (a nestihne odpracovat 60 dní).

Jak se počítá dovolená za odpracované dny

Nárok na dovolenou za odpracované dny vzniká po 21 odpracovaných dnech v délce 1/12 celoročního nároku. Do odpracované doby se přitom počítá i čerpání dovolené samo o sobě, doba čerpání náhradního volna za přesčasovou práci nebo čerpání mateřské dovolené či nemocenská v důsledku pracovního úrazu.

Jak se počítá dovolená za kalendářní rok

Dovolená za kalendářní rok vzniká, jakmile u daného zaměstnavatele odpracujete alespoň 60 dnů (v rámci jednoho pracovního poměru, pokud ve firmě skončíte, a znovu nastoupíte, byť i po pár dnech, nárok na dovolenou se počít znova).

Pokud odpracujete rok celý, máte nárok na celoroční dovolenou, tedy 20 dní, pokud nemáte například v rámci kolektivní smlouvy vyšší nárok, nebo nejste státními zaměstnanci.

Pokud u zaměstnavatele pracujete jen po část roku, náleží vám dovolená podle celých odpracovaných kalendářních měsíců – 1/12 (zaokrouhleně 1,5 dne) za každý měsíc, tedy od 1. do posledního dne v měsíci.

Kdy se krátí dovolená

Dovolená se krátí, pokud sice u jednoho zaměstnavatele pracujete celý kalendářní rok, ale máte 100 a více dní absencí – většinou se bude jednat o nemocenskou.

Krácení se počítá následovně: od celoročního nároku se odečítá dovolená v délce 1/12, nejprve za prvních 100 zameškaných dní, a poté za každých dalších 21. Při 100 zameškaných dnech je to zaokrouhleně 1,5 dne (1,6666), při 121 dnech je to 3,5 dne (3,3333), při 142 dnech je to 5 dní a tak dále.

Druhým případem, kdy vám zaměstnavatel může krátit dovolenou, jsou neomluvené absence, „áčka“. V tom případě může být dovolená krácená o 1 – 3 dny, rozhodnutí je na zaměstnavateli. Věděli jste, že okamžitě zrušit pracovní poměr může i zaměstnanec?

Ať už vám zaměstnavatel dovolenou krátí z jednoho, druhého, či obou důvodů, musí vám zaměstnavatel poskytnout alespoň 2 týdny dovolené, více krátit nesmí. To ale platí pouze pro ty zaměstnance, které u zaměstnavatele pracují celý kalendářní rok.

Kdy propadá dovolená

Dovolená propadnout nemůže a zaměstnavatel vám ji nesmí proplatit, aniž byste ji vyčerpali – to je možné pouze při skončení pracovního poměru, kdy dovolená nebyla vybrána. V jiném případě nemůže nastat ani propadnutí, ani proplacení.

Dovolená musí být vybrána v roce, kdy na ni vznikl nárok, a její čerpání určuje zaměstnavatel. Pokud čerpání nenařídí do konce roku (to je možné pouze například v případě nemocenské zaměstnance, nebo při vážných provozních důvodech), je povinen ji nařídit do konce roku následujícího.

Pokud zaměstnavatel nenařídí čerpání dovolené ani do 30. června následujícího roku, může si zaměstnanec určit čerpání dovolené sám – vyžaduje se přitom písemná forma a oznámení alespoň 14 dní předem.

Jak se počítá dovolená do výplaty

Dovolená se proplácí jako tzn. náhrada mzdy za dovolenou, která se počítá z průměrné mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí – náhradu mzdy za dovolenou tak ovlivňují i přesčasy, které jste dělali, nebo prémie, které jste každý měsíc dostávali.

Pokud máte prémie jednou ročně, měly by být rozpočteny do celého roku a neměly by tedy mít vliv na náhradu mzdy jen v jednom čtvrtletí v roce. Jednoduše se náhrada spočte tak, že sečtete hrubé mzdy za 3 měsíce předchozího kalendářního čtvrtletí (duben, květen a červen, pokud čerpáte dovolenou v září) a vydělíte je součtem odpracovaných hodin za tyto stejné 3 měsíce.

Číslo, které vám vyjde, je průměrná hodinová mzda – pokud čerpáte den dovolené při plném úvazku, vaše náhrada mzdy za tento den dovolené bude osminásobkem této hodnoty.

Kdy vybrat dovolenou v těhotenství

Buď ještě během trvání pracovního poměru, před nástupem na mateřskou dovolenou, nebo po jejím skončení, mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. Doba strávená na mateřské se totiž posuzuje jako výkon práce, za dobu na mateřské vám tedy nabíhá nárok na dovolenou.

No a dovolená, kterou si vyberete mezi mateřskou a “rodičákem”, se za dobu nepřítomnosti z důvodu navazující rodičovské dovolené nekrátí – je to tedy takto nejvýhodnější a navíc, pokud vám vychází konec mateřské dovolené zkraje roku, může vyčerpání dovolené pomoci tomu, že vám vznikne celoroční nárok dovolené i v dalším roce (pokud součet mateřské a řádné dovolené bude v novém roce alespoň 60 dní).

Kdy nahlásit dovolenou?

Dovolená se nehlásí, dovolenou nařizuje zaměstnavatel. Pokud je ve vaší firmě jiná praxe, pak se budou lišit i pravidla pro nahlášení dovolené – zákon totiž nic jako hlášení dovolené nezná.

Jedinou výjimkou je, když vám zaměstnavatel nenařídí dovolenou do konce roku, ve kterém na ni vznikl nárok a neudělá to dokonce ani do 30. června roku následujícího. V tom případě si můžete na dovolenou nastoupit, kdy chcete, jen to musíte oznámit písemně, 14 dní předem. Na schválení však již čekat nemusíte.

V obdobných případech bychom rádi upozornili na to, že vždy by mělo být v zájmu obou stran se dohodnout, a pevně věříme, že se to velké většině případů takto i děje.

Může zaměstnavatel nařídit dovolenou?

Ano, může – on dokonce musí. Zákon nařizuje, že zaměstnavatel musí dovolenou nařídit tak, aby se vyčerpala ideálně vcelku a do konce roku, ve kterém na ni vznikl nárok. Pokud nenařizuje dovolenou vcelku, pak minimálně jedna její část musí činit 2 týdny vcelku. Pokud ve firmě působí odborová organizace, měla by rozvrh čerpání dovolené odsouhlasit.

Ve většině firem je praxe taková, že si zaměstnanci o dovolenou žádají a zaměstnavatelé ji schvalují – je to však spíše o benevolenci nebo, méně často, o neznalosti zaměstnavatelů.