Jak se počítá letopočet

Jak se počítal letopočet před Kristem

Nadvláda jednoho světového letopočtu pro většinu lidstva je poměrně nedávnou změnou. V České republice dominuje křesťanský letopočet, ale existuje spousta dalších letopočtů. Například etiopský kalendář má třináct měsíců.

Před Kristem lidé používali primárně římský letopočet. Římský letopočet se počítal Ab urbe condita (neboli „od založení města“ Říma) od roku 753 př. n. l. Používal se následně až do roku 525 n. l.

Jak se počítá muslimský letopočet

Pravděpodobně nejznámější odchylkou od křesťanského letopočtu je v současnosti muslimský letopočet. Počátek muslimského letopočtu se datuje od roku 622 n. l.

V roce 622 došlo k události hidžra, neboli odchodu proroka Mohameda z Meccy do Mediny. Tento nový letopočet nahradil dřívější letopočty, jako například zoroastrianský letopočet. Zoroastrianský letopočet pocházel z Persie a datoval se přibližně od roku 1200 př. n. l.

V současnosti je dle muslimského letopočtu rok 1441. Není bez zajímavosti, že jeden rok islámského kalendáře má pouze 354 dnů.

Jak se počítá čínský letopočet

Další odlišný letopočet mívali Asiaté. Začátek jejich letopočtu se datuje přibližně do roku 2700 př. n. l. Dodnes se používá v některých asijských zemích, například v Číně, Vietnamu a Koreji. Stejně tak se používají i jiné věci s původem Číně, třeba hra domino.

Čínský letopočet pracuje s lunisolárním kalendářem a využívá se především ke stanovení dat oslav významných svátků (například Čínský nový rok). V každodenním životě je běžnější užívání křesťanského (gregoriánského) kalendáře.

Jak se počítá židovský letopočet

Úplně nejstarším letopočtem však není ani muslimský, ani křesťanský, nýbrž ten židovský. Jeho počátek připadá na den 7. října roku 3761 př. n. l. K tomuto propočtu došlo díky Bibli a je chápán jako okamžik stvoření vší existence.

Stejně jako muslimský letopočet, i židovský pracuje s lunisolárním kalendářem. Lunisolární kalendář počítá měsíce na základě Měsíce a roky na základě Slunce.

Židovský kalendář má v jednom roce 353 až 355 dnů, zato přestupný rok může trvat až o třicet dnů více.

Jak se počítá křesťanský letopočet

Vraťme se ale zpět ke křesťanskému letopočtu, který je v českých končinách nejrelevantnější.

Kromě označení „před naším letopočtem“ a „po našem letopočtu“ (též AD neboli Anno Domini, léta páně) se křesťanský letopočet rozděluje na období „před Kristem“ a „po Kristu“.

Z toho jasně vyplývá, že křesťanský letopočet lidé počítají podle domnělého narození Ježíše Krista. K ustanovení tohoto letopočtu došlo v roce 525 a je za něj zodpovědný mnich Dionysius Exiguus.

Stanovení přesného data je důležité mimo jiné i pro správné počítání dat oslav svátků, například pro počítání Velikonoc.

Jaké další letopočty můžeme počítat

Výše popisujeme nejznámější letopočty, existují však i další. Například starořecký letopočet se počítal od dne konání prvních olympijských her, 1. července roku 776 př. n. l.

Jedním z již zaniklých letopočtů je francouzský republikánský letopočet, který se používal opravdu krátce – od roku 1792 do roku 1806, tedy pouhých čtrnáct let.