Jak si čistit zuby

Anatomie zubu

Zub je vytvořen dvěma vrstvami z rozdílných materiálů. Obě vrstvy se pak liší i svými vlastnostmi. Na povrchu zubu je sklovina, která má tvrdost jako křemen. Dokonce je nejtvrdší tkání našeho těla! Pod sklovinou najdeme zubovinu (dentin), která je tvořena jak minerály, tak bílkoviny a vodou. Tato vrstva není už tolik odolná proti mechanickému poškození, ale ani není příliš odolná vůči útoku bakterií osídlených v lidských ústech.

Viditelná část zubu se nazývá korunka, která přechází v krček a dále pak v kořen. Kořen je pevně zakotven v čelisti. Všemi třemi částmi zubu prostupuje dřeňová dutina vyplněná cévami a nervem. Díky němu vnímáme teplo, chlad, ale někdy i bolest.

Mléčné zuby

Všechny mléčné zuby se tvoří již před narozením, a to od 3. měsíce těhotenství. Jejich mineralizace se ale dokončuje až po narození. Do 30. měsíce věku má dítě 20 zubů, které pak budou nahrazeny zuby trvalými.

Zuby dospělého člověka

Definitivní chrup je složen s 28 – 32 zuby, a to podle toho, jestli vyrostou zuby moudrosti.

Podle tvaru a funkce lze zuby rozlišit na

• Řezáky: díky hranám, které mají tvar dláta, dobře koušou a jak napovídá jejich název – řežou
• Špičáky: mají jeden ostrý hrot a jejich úkolem je uchopit potravu
• Třenové zuby (premoláry): slouží k žvýkání a drcení potravy. Dvě zvednuté hrany je odlišují od stoliček
• Stoličky (moláry): najdeme je v zadní části úst, kde čelisti vyvíjí největší tlak. Stoličky mají plochou korunku

Zubní kaz

Zubní kaz je u lidí nejčastější onemocnění. Vzniká nejčastěji špatnou ústní hygienou v kombinaci s nevhodným stravováním. Takový kaz je prakticky narušená zubní sklovina. Toto infekční onemocnění poškozuje tkáň zubu. Vzniká působením bakterií (nejčastěji Lactobacillus a Streptococcus mutans), které jsou usídleny na povrchu zubní skloviny. Tyto bakterie rozkládají sacharidy na organické kyseliny, které odvápňují sklovinu a snižují její tvrdost. Zub pak bolí, je citlivý na chlad či teplo.

Dobrou zprávou je, že pokud je zubní kaz ještě v počátku a postižený zlepší své hygienické návyky, pak je velká pravděpodobnost, že si tělo samo poradí a drobné povrchové narušení „opraví“. V této nápravě jsou nápomocné fluoridové ionty. Pokud je kaz již ale příliš velký, nezbývá, než zamířit k zubnímu lékaři.

Pomůcky k čištění zubů

V dnešní době je na trhu dostupné nepřeberné množství pomůcek k čištění zubů. Někdy je pak těžké vybrat ty správné. Je potřeba si ale uvědomit, že pouhá zubní kartáček na dokonalé vyčištění nestačí. Do mezizubních prostor se třeba nedostane. Proto máme výběr toho, co nejčastěji můžete při běžném čištění použít:

Zubní kartáček

Nejčastější pomůcka, kterou používáme všichni. Volte ty s menší hlavičkou a ideálně s co nejměkčími vlákny. Neuzavírejte ho, zbytečně by se v něm množily škodlivé bakterie, nebo aspoň použijte antibakteriální krytku. Kartáček měňte nejdéle za 3 měsíce – po této době se jeho účinnost snižuje kvůli roztřepení. Kartáček vyměňte také ihned po jakékoliv nemoci – třeba nachlazení nebo chřipce.

Zubní nitě

Jsou vhodné pro čištění úzkých prostor mezi zuby, tedy především například pro přední zuby. Anebo pro děti. I ony mají velmi úzké mezizubní prostory, do kterých se mezizubní kartáček nevměstná. Zubní nitě jsou nejen levné, ale i skladné, tudíž si je můžete vzít kamkoliv s sebou a po každém jídle věnovat krátký čas na ošetření zubů.

Na trhu můžete najít nevoskované, voskované, tenčí nebo silnější, s fluorem či bez. Každému vyhovuje něco jiného, proto je vhodné se o výběru poradit v ordinaci nebo s dentálním hygienistou.

Mezizubní kartáčky

Tyto kartáčky využijete pro dočištění větších mezizubních prostor. Na trhu najdete různě veliké i tvarované. I o jejich výběru je vhodné se nejdříve poradit. Aby plnily svou funkci, nesmí být ani příliš velké, ale ani příliš malé.

Solokartáček (jednosvazkový kartáček)

Jedná se o zahnutý štěteček s dlouhou rukojetí, který dokáže vyčistit i špatně dostupná místa. Hodí se především na poslední stoličky nahoře i dole. Lze ho výborně použít i na čištění kolem rovnátek.

Orto kartáček

Speciální kartáček na čištění zubů pro nositele fixních rovnátek. Taková fixní rovnátka sice dokážou srovnat zuby, ale často se zapomíná, že je potřeba dbát na zvýšenou péči o ně.

Škrabka na jazyk

A pomáhá odstraňovat bakteriální plak z povrchu jazyka. Prý stačí použít 1x týdně. Hodí se při léčbě paradentózy a při zápachu z úst.

Ústní voda

Často je jejich účinek přeceňován, velký podíl na tom má reklama v televizi. Využít ji mohou ale například lidé se zánětem dásně, posílí tak účinek mechanického čištění kartáčkem. Pro děti a mládež je dobrá volba zase ústní voda s obsahem fluoru, která zvyšuje odolnost mladých zubů před zubními kazy.

Jak často a jak dlouho čistit zuby

Je důležité ze zubů odstranit plak a další nečistoty.

Jak často čistit zuby

Nejlepší je tedy čistit si zuby dvakrát denně, a to ráno a večer, přičemž obzvlášť večer byste čištění měli věnovat větší pozornost. Můžete se tedy jednoduše řídit heslem: „ráno pro krásu, večer pro zdraví“. Ráno byste si měli čistit zuby před jídlem, večer nějakou dobu po jídle a pak už nic nejíst.

Proč si tedy vlastně zuby čistit? Protože se na zubech tvoří bílo-žlutý povlak, který je plný bakterií. Říká se mu zubní plak. Bakterie začnou být ale po určité době nebezpečné pro zuby, proto je důležité plak pravidelně odstraňovat.

Jak dlouho čistit zuby

Doba čištění je také velmi důležitá. Nestačí párkrát přejet. Dle průzkumů je průměrná doba 40 vteřin, což je příliš málo na správné vyčištění. Po efektivním vyčištění musí být zuby vždy hladké jako porcelán! Než tedy s čištěním přestanete, zkontrolujte si je jazykem.

Dříve se uvádělo, že stačí čistit zuby 2 minuty, ale dnes je teorie jiná. Takto krátká doba jednoduše nestačí. Optimální doba čištění je minimálně 3 minuty. Čištění se dá trochu urychlit elektrickým kartáčkem. Pokud pečlivě čistíte i mezizubní prostory (a to byste měli!), připočítejte ještě další aspoň 2 minuty.

Jak si správně čistit zuby

Kartáček nasaďte takovým způsobem, aby byla polovina na dásni a polovina na zubu, přibližně pod úhlem 45 stupňů. Čistěte malými krouživými pohyby, ale na kartáček netlačte. Pokaždé dodržujte stejný postup, pak nikdy nevynecháte žádné místo. Ideálně nejdřív vyčistěte všechny vnější a pak vnitřní části zubů. Nejprve se věnujte dolní a pak hodní čelisti.

Spodní řada zubů

• Začněte čistit vnější část spodní čelisti tak, že kartáček přiložíte na zadní stoličky. Pohybujte kartáčkem tak, abyste tvořili malé krouživé pohyby směrem od zadních stoliček přes přední zuby až ke stoličkám na druhé straně čelisti. Na každém ze zubů byste měli provést až deset těchto pohybů.
• Stejným způsobem pokračujte i na vnitřní straně spodní čelisti až dokud se nedostanete zpět tam, kde jste začali
• Spodní přední zuby čistěte tak, abyste měli kartáček ve vertikální poloze a hlava kartáčku byla opět půl na zubu, půl na dásni. Kartáčkem opět dělejte drobné krouživé pohyby. K těmto zubům je potřeba se ještě vracet z toho důvodu, že předchozí čištění kartáčku neobsáhlo celou plochu zubu. A díky slinným žlázám se zde tvoří nejvíce zubního kamene.

Horní řada zubů se bude čistit stejně, jako výše popsaná spodní řada.

Poté je potřeba ještě dočistit žvýkací plošky zubů. Opět začněte vzadu a pomalu postupujte pohybem vpřed a vzad.

Poté byste se ještě měli věnovat čištění mezizubních prostor pomocí nitě a mezizubních kartáčků.

Jaké potraviny škodí zubům

Citrusové plody

Největší poškození způsobují džusy z grepů a citrónů, o něco menší pak šťáva z pomerančů. Poškození je způsobeno kyselým, ale zároveň sladkým obsahem, který narušuje zubní sklovinu.

Žvýkací bonbóny

Čím lepivější, tím horší pro zuby, například karamely, gumoví medvídci či turecký med jsou hotová pohroma pro zuby. Dostanou se totiž do mezizubních prostor, kde umožní bakteriím hodovat na cukru.

Tvrdé bonbony

Bonbony se nelepí na tuby, zato se pomalu rozpouští v ústech a oslazují ústa po několik minut. Bakterie mají pak učiněné žně.

Kyselé okurky

Opět se jedná o působení kyseliny (ocet), která narušuje zubní sklovinu. Při požití více než jedné se výrazně zvyšuje opotřebení. Takže pozor na okurky.

Limonády

Asi není žádným tajemstvím, že zrovna tyto nápoje nepřispívají ke zdraví zubům. Málo kdo však ale ví, že neplechu dělá i kyselina v perlivých nealkoholických nápojích, proto i dietní cola může poškodit zubní sklovinu.

Víno

Červené víno obsahuje chromogeny, které produkují pigmenty a zabarvují zuby. Bílé víno zase obsahuje kyselinu, která dovoluje pigmentům z jídla dostat se do zubu, takže i bílé víno napomáhá zabarvování zubů.

Slané pochutiny

Rafinované sacharidy v krekrech, keksech a jiných fungují úplně stejně, jako kdybyste si dali něco sladkého. Kašovitá hmota přilepená na zubech navíc poskytuje potravu pro bakterie.

Káva a čaj

Tak, jako vám zůstávají fleky po čaji a kávě na hrníčku, to samé se děje i s vašimi zuby.

Jaké potraviny zubům prospívají

• Žvýkačky vez cukru: jednak stimulují produkci slin a ty pak odplavují kyseliny.
• Mléčné výrobky: jsou zdrojem vápníku, který je důležitý pro zdravé zuby
• Potraviny obsahující hodně vlákniny: důkladným kousáním je podporována zvýšená tvorba slin a vláknina navíc i „vydrhne“ zuby
• Jahody: obsahují enzym, který je přírodní bělidlo (nedělejte to ale častěji než jednou za dva týdny, jinak si poškodíte sklovinu)