Jak vysadit les

Jaký účel bude mít vysazovaný les

Účel výsadby je první otázka, kterou je nutno si zodpovědět při vysazení lesa. Chceme les používat primárně jako zdroj dřeva, chceme obnovit přírodní poměry v dané lokalitě, či si chceme vybudovat místo pro trávení našeho volného času a sbírat tam třeba houby?

Pro náš účel si rozlišíme dle účelu využití 3 typy lesa:

• typ hospodářský
• typ přírodě-blízký
• typ volnočasový

Les hospodářský

Účel vysazení hospodářského lesa je získat zdroj stavebního a palivového dřeva.Jako stavební dřevo se nejčastěji uplatňuje smrk a borovice, méně častěji se používá dřevo z dubu, jasanu, akátu či modřínu. Jako palivové dřevo se často používá smrk, buk a rychlerostoucí energetické dřeviny, nejčastěji hybridní topoly.

Druhové složení hospodářského lesa podřizujeme potřebnému účelu dle atributů jednotlivých druhů dřeva. Je však dobré zvážit investici do výsadby smrkového lesa, protože investice do smrku jsou v posledních letech zatíženy rizikem znehodnocení sadby kůrovcovou kalamitou a  suchem.

Les přírodě-blízký

Účel výsadby přírodě-blízkého lesa je na rozdíl od lesa hospodářského, který je orientován na ekonomický zisk, zaměřen na renaturalizaci daného území výsadbou lesa takového druhového složení, které odpovídá místním krajino-ekologickým charakteristikám.

I tento les lze částečně využít jako zdroj palivového či stavebního dříví, je to však sekundární benefit. Přírodě-blízké lesy jsou mnohem více rezistentní klimatickým výkyvům a vyžadují i menší údržbu. Je to dáno tím, že jen urychlujeme proces obnovy lesa, který by bez naší pomoci příroda udělala podobným způsobem, ovšem za mnohem delší dobu.

Způsob výsadby i druhové složení přírodě-blízkého lesa se odvíjí od klimatu dané oblasti. Představme si tento proces jako vaření pokrmu, kdy smícháním správných ingredienci ve správném množství určuje konečnou kvalitu pokrmu, v našem případě hodnotu lesa.

Jako základní surovinu můžeme použít naše 3 nejběžnější druhy dřevin, které tvoří vlastní vegetační stupně, tedy dub – buk – smrk a jako koření doprovodné druhy dřevin.

Dub sázíme hlavně v nížinách (teplé a suché oblasti do 300 m n. m.), buk v pahorkatinách a nízkých horách (středně teplé a vlhké oblasti 300–800 m n. m.) a smrk ve vyšších horách (chladné a vlhké oblasti nad 800 m n. m.).

Tyto dřeviny by měly tvořit zhruba 50 % sazenic, které v lese vysadíme. Pokud máme vybránu základní surovinu v podobě jednoho z výše uvedených stromů, můžeme přistoupit k doplnění výběru doprovodných dřevin. Zde už výběr nepodléhá ani tak klimatickým charakteristikám území, ale spíše charakteristikám půdním a vlhkostním.

K dubu lze v teplých vlhčích lokalitách s kvalitnější půdou vysadit lípu srdčitou i velkolistou, jilm vaz, jasan, vrbu, buk, olši, třešeň ptačku, či javor babyku, z keřů například svídu, kalinu či krušinu. V sušších teplých lokalitách s větším podílem skeletu (kameny) v půdě k dubu sázíme borovici lesní či černou, dřín, habr, břízu, jeřáb muk z keřů třeba ptačí zob, hloh, tis či růži.

Příklad podílu dřevin ve vlhčí variantě s hlinitou půdou: 50 % dub letní/zimní, 15 % habr, 5 % buk, 5 % lípa velkolistá/srdčitá, 5 % jilm vaz, 5 % jasan ztepilý/zimnář, 5 % javor babyka/mléč, 10 % ostatní stromy a keře.

Příklad podílu dřevin v suché variantě s kamenitou či písčitou půdou: 50 % dub cer/letní/zimní, 20 % borovice lesní/černá, 15 % habr, 5 % jeřáb muk, 5 % dřín, 5 % ostatní stromy a keře.

K buku, který dominuje přirozeným lesům pahorkatin a hornatin, dosazujeme dřeviny opět dle lokálních půdních a vlhkostních. Do nízkých pahorkatin (cca 300-500 m n. m.), které jsou teplejší a sušší než hornatiny, můžeme vysazovat dub, habr, jasan, lípu, jilm, břízu, borovici lesní či javor mléč. Do poloh 500-800 m n. m. se hodí nejvíce javor klen, modřín, olše, vrba jíva, jedle, či smrk. Z keřů, které můžeme přidat do nízkých pahorkatin i hornatin lze doporučit bez, hloh, lísku, svídu, ostružiník, střemchu nebo čilimník.

Příklad podílu dřevin do pahorkatin 300–500 m n. m. – 50 % buk, 15 % habr, 10 % lípa srdčitá, 10 % dub letní/zimní, 5 % javor mleč/babyka/klen, 5 % jilm vaz/horský, 5 % ostatní stromy a keře.

Příklad podílu dřevin do hornatin 500-800 m n. m. – 50 % buk, 10 % jedle, 10 % javor klen, 10 % smrk, 5 % modřín, 5 % jilm horský, 5 % lípa srdčitá, 5 % ostatní stromy a keře.

K smrku v horských oblastech již máme vlivem chladného a vlhkého klimatu omezený výběr dřevin. Ze stromů přichází v úvahu buk, bříza, jeřáb ptačí, modřín, borovici lesní, jedle, vrba a javor klen. Z keřů lze doporučit bez, borovici kleč, ostružiník či borůvku.

Příklad podílu dřevin do vyšší hor nad 800 m n. m. – 50 % smrk, 20 % buk, 10 % jedle, 5 % modřín, 5 % javor klen, 5 % jeřáb ptačí, 5 % ostatní stromy a keře.

Les volnočasový

Kdo by nechtěl vybudovat les, kde může trávit volný čas a třeba si ještě nasbírat košík hub nebo pozorovat zvěř a ptactvo. Výhoda tohoto typu lesa je, že zde prakticky nejsou žádná striktní pravidla výsadby a les si tak můžete vysázet dle potřeby.

Pro co nejširší možnost využití lesa doporučujeme vysadit les druhově pestrý a z výhradně domácích dřevin, kde bude dostatek potravy pro zvěř a také ideální podmínky pro růst hub.

Volíme dřeviny medonosné, s jedlými plody či dřeviny vytvářející mykorhizy s některými druhy jedlých hub. Neměla by zde chybět lípa, modřín, dub, bříza, smrk, třešeň ptačka, trnka, ptačí zob, jeřáb ptačí, líska či jabloň lesní. Les by neměl být příliš hustý, ale spíše světlejší, ideálně s menšími nezalesněnými loukami a palouky.

Pokud Vám přes pozemek, kde chcete sázet les, teče potok zvažte, zda by nebylo možné vytvořit jeho přehrazením tůňky, kde se bude držet voda, což velmi ocení lesní zvěř i stromy samotné.

Kde nakoupit sazenice

Sazenice k vysazení lesa si můžeme opatřit v zahradnictví či lesních školkách. Doporučujeme poptávat spíše v lesních školkách, protože zde můžete dřeviny zakoupit v takřka neomezeném množství, a hlavně budou k dostání základní druhy lesních dřevin, což v zahradnictvích není pravidlem.

Dalším pozitivem lesních školek je nižší cena. Školky mají jedinou zásadní nevýhodu a sice, že zde zpravidla nakoupíte rostliny prostokořenné (jen kořeny, bez substrátu a květináče). V zahradnictvích jsou rostliny k dostání většinou kontejnerované, díky čemuž se po výsadbě lépe ujímají.

Jak sázet rostliny

Vysazení rostlin by mělo předcházet vyměření rozestupů mezi sazenicemi. Rozestupy mezi sazenicemi se liší dle účelu vysazení lesa.

Hospodářský stavební typ lesa se sází v hustém, pravidelném sponu. Nejčastěji se používá jednoduchý spon 2 x 2 metry, který garantuje rovný štíhlý růst dřevin, což usnadní jejich následnou těžbu a zpracování dřevní hmoty.

U lesa pro palivové dřevo je rozestup individuální a je závislý na stáří porostu v době kácení. Můžeme tedy použít spon až 0,5 x 1 metr u hybridních topolů, které se kácejí zhruba každé 3 roky, ale i rozestup 5 x 5 metrů u buku, který pokácíme až za několik desítek let.

U přírodě blízkého typu lesní výsadby by měly být vzdálenosti mezi sazenicemi alespoň 3 metry s tím, že můžeme nechat ve výsadbě mezery, které budou v budoucnu plnit roli menších světlin a luk, což ocení hlavně lesní zvěř.

Volnočasový les sázíme do jisté míry dle naší fantazie a potřeb, čemuž se přizpůsobí i rozestupy mezi rostlinami. Doporučujeme dodržovat rozestup spíše 4 x 4 metry, větší rozestup zlepšuje růst rostlin a jejich vzhled, ovšem bude trvat delší dobu, než budou koruny stromů v plném zápoji.

Jakmile máme vyměřený spon výsadby lesa, tak přichází čas na přípravu děr pro sazenice. Minimální velikost děr je alespoň 30 x 30 cm. Vykopanou zeminu nikam nedovážejte, poslouží k zasypaní sazenice. Sazenice by měla mít alespoň 40 cm na výšku. Před samotnou výsadbou je nutno rostliny dostatečně hydratovat.

Nejjednodušší způsob je ponořit kořeny rostlin do nádrže s dešťovou vodou a nechat je tam několik hodin. Poté jíž rostliny sázíme do připravených děr a zeminu přiměřeně zhutníme. Po vysazení doporučuji rostliny ošetřit proti okusu zvěře či rostliny oplotit králičím pletivem, jinak bychom riskovali poničení sazenic lesní zvěří.

Jaká je následná péče o vysazený les

Vysadili jste les a rostliny se Vám ujaly? Výborně! Ovšem samotnou výsadbou a ujmutím rostliny péče nekončí. Nyní je třeba sazenicím trochu pomoci, aby co nejrychleji zesílily. Nutné je dbát zejména na odstraňování přerostlé trávy v okolí rostliny a pokud to je možné i na zálivku v letních měsících.

U odrostlejšího lesa (cca 5-10 let po výsadbě) je dobré udělat probírku a prořez. Míra probírky je závislá na typu lesa dle účelu využití (viz výše). Zatímco u hospodářského lesa je probírka a prořez zpravidla nutnost u ostatních dvou typů nezbytně nutná není.

Samotná míra prořezu je obtížně definovatelná, cílem by však mělo být prosvětlení lesa, někde tedy stačí vyřezat větve, jinde je třeba sáhnout po kácení vybraných stromů. Vždy se snažíme přednostně řezat a kácet slabé a špatně rostlé větve či stromy.

Nezapomínáme ani na oplocení. Pro práci s ním se jistě budou hodit například kleště.