Jak vysadit živý plot

K čemu je živý plot

Živý plot má sám o sobě hned několik funkcí. Nejčastěji je vysazován jako přírodní zástěna poskytující dostatek soukromí na soukromých zahradách nebo kolem veřejných pozemků. V parku má pak spíše ozdobný charakter nebo rozděluje větší zelené plochy na menší, útulnější.

V dnešní době, kdy je běžné používat ve velkém množství pesticidy a herbicidy, je to především sama příroda, která kvůli tomu trpí. Zeleně stále ubývá, trávníky a příkopy jsou sekány až na hlínu a s tím se snižují i populace hmyzu, kterým ubývá přirozený domov. V důsledku toho ubývá ptactva, které nemá dostatek potravy.

Nejsou to ale jen ptáci, kdo se živí hmyzem. Kdy jste naposledy viděli třeba ježka?

Právě živé ploty se můžou stát domovem pro nejrůznější hmyz. Poskytují jim úkryt, prostor, kde je nikdo neruší a kde mají klid od člověka. Rostliny, z kterých plot sestává, se buď zastřihují, nebo se nechávají volně růst. Poskytují tam celoročně ochranu nejrůznějším druhům hmyzu.

Kdy vysadit živý plot

Živý plot lze vysadit kdykoli během teplejších měsíců. To znamená od jara do podzimu. Nutno ale vzít v potaz také druh rostliny, z které chceme živý plot vysadit.

Například opadavé keře je potřeba vysadit během jara nebo naopak na podzim, až listí opadá, ještě než začne pořádně mrznout.

Naopak jehličnany a další neopadavé rostliny je dobré vysadit už během jara, ale lze je zasadit také během léta nebo hodně brzy k podzimu. A to proto, aby měly jejich kořeny dostatek času na zakořenění.

Pří výběru konkrétních rostlin se rozhodujte také s ohledem na to, zda chcete volně rostoucí živý plot nebo ho budete pravidelně stříhat. Teď už se podívejme, jaké rostliny lze použít.

Z čeho vysadit živý plot

Volit můžete mezi stálezelenými a opadavými rostlinami.

Oblíbenou možností stálozelených plotů jsou túje. Ty však rostou pomaleji a potřebují dostatek slunce a vlhké půdy, tedy počítejte s pravidelnou zálivkou.

Další variantou je jalovec. Spíše než do výšky roste tahle modrozelená rostlina do špičky, takže se hodí do nižších plotů.

Mezi oblíbené listnaté možnosti se řadí například tavolník. Kromě toho, že krásně kvete, dorůstá přirozeně jen do jednoho metru, takže nebudete mít příliš starostí s údržbou. Nebudete ho muset pravidelně stříhat. Proto je vhodný především do volně rostoucích živých plotů.

Oblíbený je také hloh. Tento živý plot můžete pravidelně sklízet. Navíc každé jaro krásně pokvete.

Mezi další možnosti patří například habr, mochna dřevitá nebo ptačí zob.

Co je důležité vědět

Teď už k samotnému nákupu rostlin. Při výběru na nich nešetřete a dbejte na to, aby byly v dobrém stavu. Při vysazování a růstu vám to sami vrátí.

Kromě samotných rostlin přikupte také substrát vhodný pro ten který konkrétní druh. Substrátem později vysypete předpřipravené rýhy, do kterých budete rostliny sázet.

U některých rostlin se doporučuje vyhloubené rýhy nebo jámy vyvápnit nebo vysypat hnojem či konkrétním hnojivem. S tím vám už poradí prodejce při koupi konkrétních rostlin.

Jestli se chystáte vysadit živý plot, abyste oddělili sousedův pozemek, nejprve se s ním poraďte. Rostliny by mohly zasáhnout na jeho pozemek a navíc jejich mohutné kořeny by nemusely svědčit jeho rostlinám nebo plotu, pokud tam už nějaký je. Ideální by bylo, kdybyste se oba dohodli, že si takovýto plot postavíte jeden jediný na oddělení vašich pozemků a třeba se i společně podíleli na výběru konkrétních rostlin a jejich sázení. Předejdete tak pozdějším sousedským sporům.

Než se pustíte do samotného nákupu, pečlivě si předem spočítejte, z kolika rostlin budete živý plot vysazovat. Při nákupu raději vezměte dvě tři rostliny navíc. Ne všechny se musí hned ujmout nebo naopak zjistíte, že někde potřebujete jednu rostlinu přidat. Jestli nemáte prostor na to, abyste někde zasadili přebytečné rostliny, počítejte s tím, že budete muset možná dokupovat.

Jak vysadit živý plot

Teď už se konečně pusťme do samotné výsadby.

Nejprve si rozměřte, jak daleko od sebe chcete rostliny vlastně sázet. To se bude odvíjet především od toho, jak vysoké budou rostliny, které jste si vybrali.

Jedná-li se o rostliny dosahující méně jak půl metru na výšku, na jeden metr budete potřebovat přibližně šest sazenic. Rostlin dosahujících výšky lehce nad půl metru se vám vleze do jednoho metru pět, kdežto rostliny, které dosahují více jak metr, budete potřebovat pouze tři.

Od tří metrů a víc vám postačí jedna rostlina na metr.

Než začnete sázet, půdu pečlivě zryjte a pohnojte ji.

Rostliny si vyndejte z kontejnerů nebo ze zábalů a prohlédněte jejich kořeny. Ty suché zastřihněte.

Chcete-li sázet větší množství menších rostlin, tedy více na jeden metr, vykopejte si spíše příkop. Máte-li méně vysokých rostlin s většími rozestupy, je příkop zbytečný. Raději vyhlubte několik větších děr v místech, kde chcete rostliny zasadit.

Rostliny zasaďte, přihrňte kolem nich vykopanou zeminu a tu zarovnejte spolu s okolním terénem.

S další péčí o zahradu vám poradí naše články Jak pěstovat lilie.

Připravit zahradu na zimu vám pomůže náš článek Jak připravit zahradu na zimu.

Rostliny zalijte.