Proč je krev červená

Z čeho se skládá krev?

Průměrnému dospělému jedinci koluje v těle 4 – 6 litrů krve. Samotná krev se skládá z tekuté složky a buněk. Tekutá složka krve, kterou označujeme jako plazma, má nažloutlou barvu a představuje cirka 55 % z celé krve. Zbylých 45 % připadá na buňky – červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty).

Plazma

Z větší části je plazma tvořena vodou (90 %), zbytek tvoří organické látky (9 %) a anorganické soli (1 %). Slouží jako prostředek pro přenos různých látek a velice významně ovlivňuje acidobazickou a osmotickou rovnováhu v těle.

Červené krvinky

Červené krvinky vznikají v červené kostní dřeni. Mají poměrně krátkou životnost – zhruba 120 dní. Neobsahují jádro, zato obsahují hemoglobin (více v boxíku č. 2). Jejich hlavním úkolem je distribuce kyslíku. Mezi krevními buňkami mají červené krvinky největší zastoupení.

Jakmile je nutné podstoupit odběr krve a vyšetřuje se krevní obraz, zajisté ve výsledcích najdeme i hematokrit. Jedná se totiž o podíl objemu červených krvinek a plné krve. Vyjadřuje se v procentech a průměrná normální hodnota se pohybuje kolem 40 %.

Bílé krvinky

Bílé krvinky jsou významným pilířem imunitního systému a pomáhají tak v boji proti virům, bakteriím, nádorovým buňkám i jiným patogenům. Jejich životnost se pohybuje od pár dní až po jeden rok. Dělíme je na granulocyty (eosinofilní, basofilní, neutrofilní) a agranulocyty (lymfocyty T a B, NK buňky, monocyty, makrofágy).

Krevní destičky

Krevní destičky hrají hlavní úlohu při zástavě krvácení a srážení krve. Jejich životnost je 5 – 12 dní. Nemají jádro, neboť se jedná o úlomky megakaryocytů.

Co je to hemoglobin?

Hemoglobin je metaloprotein. Z boxíku č. 3 je zřejmé, že právě hemoglobin způsobuje červené zabarvení krve. Obsahuje železitou složku (hem) a bílkovinnou složku (globin). Hem na sebe váže kyslík, a ten se tak dostává z plic krevním řečištěm do celého těla. Zpět do plic potom putuje, taktéž díky složce hem, oxid uhličitý, který následně vydechujeme.

Aby vše fungovalo jak má, je důležité přijímat železo v potravě (není dobrý jeho nedostatek, ale ani nadbytek). V rámci pestré stravy by jeho příjem měl být bezpečně pokryt. Pro dobré vstřebávání je nezbytné spolu s železem konzumovat i vitamín C. Nejen díky tomu je například červená řepa jedním z nejlepších způsobů doplňování železa.

Pokud z nějakého důvodu potřebujeme zvýšit příjem železa, lze na první dobrou sáhnout po červeném mase, vnitřnostech či luštěninách. Dobře nám poslouží i mořské řasy.

Dostatek železa ale obsahují například i obiloviny, mák, brambory, vejce, brokolice, kapusta, zelí, pórek, ořechy, semínka, hořká čokoláda, tofu, sušené hřiby či různé druhy ovoce (třeba sušené meruňky, jahody, maliny, borůvky, švestky nebo avokádo).

Proč je krev červená?

Za červenou barvu krve může hemoglobin. Je součástí červených krvinek a obsahuje barvivo (hem), které je schopné na sebe vázat kyslík. Právě hem je složka, která je zodpovědná za výraznou barvu krve.

Co znamená okysličená krev?

Okysličená krev je taková krev, která je bohatá na kyslík. Má jasně červenou barvu. Oproti tomu krev neokysličená, která je bohatá na oxid uhličitý, má barvu tmavě rudou.

Krev se okysličuje v plicích (plicní sklípky), kde se vdechovaný kyslík váže na červené krvinky, respektive na hemoglobin. Poté okysličená krev putuje do srdce, odkud je rozváděna do celého těla.