Proč je Zelený čtvrtek

Proč je Zelený čtvrtek

Kupodivu nemá název významově nic společného se zelenou barvou. Pojmenování Zelený čtvrtek totiž nejpravděpodobněji vychází z původního německého slova Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), kdy postupným zkomolením na Gründonnerstag (zelený čtvrtek) vznikl v překladu český název Zelený čtvrtek.

Zelený čtvrtek je součástí Svatého týdne, předchází Velkému pátku, kterým začíná tzv. velikonoční triduum (= třídění). Podle Bible proběhla na Zelený čtvrtek poslední večeře Páně s učedníky. Po večeři se Ježíš odešel modlit do Getsemanské zahrady, kam za ním přišel Jidáš (zrádce) s vojáky, kteří Ježíše zatkli, a odvedli k veleknězi.

Na Zelený čtvrtek probíhá dopolední mše pouze v katedrálách, večerní mše se následně již slaví ve všech kostelech jako připomínka samotné Ježíšovy poslední večeře.

Jaké jsou tradice a zvyky na Zelený čtvrtek

Při večerní mši na Zelený čtvrtek naposledy zvoní zvony při modlitbě Gloria. Po modlitbě všechny zvony utichnou a odlétají do Říma. Zvony se vrací zpět na Bílou sobotu. Jakmile zvony ve čtvrtek zvoní naposledy, mělo by se zacinkat s penězi. Budou se nás pak držet po celý následující rok.

Lidová tradice praví, že na Zelený čtvrtek bychom měli sníst něco zeleného. Dříve se proto hodně připravoval špenát či mladé kopřivy.

Doma se o Škaredé středě pekly jidáše, aby se mohly na Zelený čtvrtek jíst. Jedná se o sladké pečivo s medem, které by mělo svým tvarem připomínat provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš. Ideálně by se jidáše měly jíst ještě před východem slunce. Zajistí nám tak pevné zdraví a ochranu před hadím uštknutím a včelím i vosím bodnutím.

Pevné zdraví by nám mělo přinést i omytí ranní rosou.

Před východem slunce bychom také měli zamést celý dům a nečistoty vysypat na křižovatce, nebo za humny. To nám zajistí příbytek od blech.

Zelený čtvrtek by měl být dnem bez hádek a jakéhokoliv půjčování. Následující rok by tak pro nás měl být poklidný a cestu k nám by si měly najít peníze.

Na Zelený čtvrtek bychom měli sázet hrách a len. S tím souvisí pranostika z následujícího boxíku. Obecně bychom ale měli udělat něco na poli či zahrádce, neboť rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť.

Jaké známe pranostiky na Zelený čtvrtek

• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
• Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

Jaká by měla být strava na Zelený čtvrtek

Tradice velí, že s něčím zeleným, neboť zelená je symbol jara. V dřívějších dobách se hojně připravovaly pokrmy s bylinkami, zelené polévky, nádivky apod.

Nejčastěji lidé jedli špenát, zelí, mladé kopřivy, řeřichu, pažitku či kapustu. Nejenom kvůli zelené barvě, ale i pro zdraví po celý následující rok.

Zelený čtvrtek = zelené pivo

V dnešní době už v podstatě ano. Některé pivovary totiž právě na Zelený čtvrtek připravují speciální vydání zeleného piva, které chutná lehce po bylinkách. Proto pokud máme rádi pivo a nechutná nám špenát, zelené pivo může být na Zelený čtvrtek jasnou volbou.

Je Zelený čtvrtek státním svátkem

Není. Z období Velikonoc je státním svátkem pouze Velký pátek a Velikonoční pondělí (oba dny následují až po Zeleném čtvrtku).