Ukončení studia: Jak dlouho platí stát zdravotní a sociální pojištění

• Za absolventy ZŠ, SŠ a VOŠ platí stát zdravotní pojištění do konce prázdnin, u VŠ ještě jeden kalendářní měsíc po státnicích
• Jedincům, kteří pokračují ve studiu a jsou mladší 26 let, stát hradí zdravotní pojištění i během prázdnin
• Sociální pojištění odvádí jen osoba výdělečně činná

I když člověku probíhají poslední prázdniny v životě, je potřeba nevytěsnit z hlavy všechny povinnosti. Mohou se totiž navíc přidat ještě některé nové, např. placení zdravotního a sociálního pojištění.

1. 

   Zdravotní pojištění po ukončení studia

   Do kdy platí zdravotní pojištění stát:

   Za studenty do 26 let (včetně celého kalendářního měsíce, ve kterém student tohoto věku dosáhne) platí zdravotní pojištění stát. U vysokoškoláků nerozhoduje, zda jde o veřejnou nebo soukromou školu, ani zda je studium prezenční či kombinované (dálkové). Výjimku tvoří lidé mladší 26 let, kteří dálkově studují střední školu a zároveň pracují nebo pobírají podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci. Těm stát zdravotní pojištění nehradí.

   Pokud po základní škole nastupujete na střední školu, po střední škole nastupujete dál na vysokou školu nebo po bakalářském studiu pokračujete magisterským, nemusíte řešit nic, zůstává vám i nadále status studenta a stát za vás zdravotní pojištění i nadále platí. Jediným limitem je věk do 26 let. Zdravotní pojišťovny nicméně upozorňují, že školy nemají povinnost ohlašovat vaše pokračování ve studiu (ač to převážná většina činí), je proto vhodné si toto u své pojišťovny ověřit, zejména pokud zápis na novou školu probíhá později, než je běžné.

   Studenti starší 26 let, kteří pokračují po promoci ještě doktorským studiem, se musí do 8 dnů nahlásit své zdravotní pojišťovně, doložit potvrzení o studiu a vyplnit evidenční list pojištěnce jako státní pojištěnec, konkrétně jako osoba starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu. Stát za ně bude v tomto případě zdravotní pojištění platit i nadále, pokud budou studovat doktorské studium v prezenční formě a ve standardní době, nesmějí však být zaměstnaní ani samostatně výdělečně činní. V rámci DPP nebo autorského honoráře si mohou za jeden kalendářní měsíc vydělat maximálně 10 000 Kč, na DPČ potom maximálně 3 999 Kč měsíčně.

   Pokud po ukončení základní školy, po maturitě nebo po absolutoriu na vyšší odborné škole už dále nepokračujete ve studiu, stát za vás platí zdravotní pojištění do konce letních prázdnin, tedy do 31. srpna, a to bez ohledu na to, zda jste v případě SŠ maturitu zvládli před prázdninami nebo až v opravném termínu.

   Pokud jste ukončili studium bakalářského nebo magisterského programu na vysoké škole a nechystáte se dál, stát za vás platí zdravotní pojištění ještě celý kalendářní měsíc, který následuje po tom, v němž jste složili poslední závěrečné zkoušky. Standardně tedy musí vysokoškoláci situaci vyřešit do 31. července nebo do 28. února (pokud státnice proběhnou v červnu, respektive v lednu). U doktorského studia za vás stát platí jen za daný měsíc, ve kterém studium dokončíte.

   V případě přerušeného nebo nedokončeného studia ovšem hrazení zdravotního pojištění od státu téměř okamžitě končí. Na vyřešení plateb za zdravotní pojištění máte pouhých 8 dní od chvíle, kdy vaše studium oficiálně skončilo. Jedinou výjimkou je přerušení studia ze zdravotních důvodů, kdy je potřeba dodat potvrzení ošetřujícího lékaře.

   Dokud nevyděláváte:

   Pokud si nestihnete sehnat práci během doby, kdy je o platby ještě postaráno, můžete se buď přihlásit na úřad práce, kde za vás po dobu evidence bude zdravotní pojištění i nadále hradit stát, nebo se do 8 dnů musíte přihlásit své zdravotní pojišťovně jako OBZP, čili osoba bez zdanitelných příjmů. Jako OBZP si sami platíte minimální výši pojistného, které dělá 13,5 % z minimální mzdy – pro rok 2024 je to 2 552 Kč měsíčně.

   Pokud jste získali zaměstnání:

   Jestliže hned po dokončení studia nastoupíte do zaměstnání, nemusíte řešit vůbec nic, o placení zdravotního pojištění se postará zaměstnavatel.

   Pokud pracujete na DPP, zaměstnavatel za vás bude odvádět pojistné v případě, že měsíční příjmy překročí 10 000 Kč. Pokud pracujete na DPČ, tak už od 4 000 Kč měsíčně. V případě nižších příjmů se musíte přihlásit zdravotní pojišťovně jako OBZP (viz výše).

   Pokud začnete podnikat:

   Rozhodnete-li se pracovat sami na sebe, vyřídíte veškeré formality jednotným registračním formulářem na živnostenském úřadě, čili i oznámení zdravotní pojišťovně. Vaší povinností pak bude platit si zdravotní pojištění sami formou předepsaných měsíčních záloh zdravotní pojišťovně, nebo v rámci paušální daně jedinou měsíční částkou finančnímu úřadu, který platby sám příslušným institucím rozdělí.

   Pro rok 2024 je minimální záloha na zdravotní pojištění 2 968 Kč. V případě paušální daně, která činí pro letošek v prvním pásmu 7 498 Kč měsíčně, je tato částka započítaná v ní.

2. Sociální pojištění po ukončení studia

   U sociálního pojištění je to jednodušší. Odvádět ho musí pouze výdělečně činný člověk.

   Dokud nevyděláváte:

   Pokud jste školu ukončili a zatím nemáte zaměstnání, ani jste se nerozhodli podnikat, sociální pojištění platit nemusíte. Nevýhodou ovšem je, že čím déle ho neplatíte, tím nižší může být váš důchod nebo v nejhorším případě nemusíte mít dostatek odpracovaných let na to, abyste vůbec nárok na důchod získali. Sice se teď důchodový věk zdá být v nedohlednu a do té doby toho můžete ještě profesně hodně dokázat, ale upozornit na to musíme.

   Pokud jste získali zaměstnání:

   Za zaměstnaného člověka všechny odvody řeší zaměstnavatel. Část se strhává z hrubé mzdy a část vám ještě sám připlatí. O kolik korun se přesně jedná, můžete zjistit z některé z kalkulaček.

   Pokud začnete podnikat:

   Pokud si založíte živnostenský list, budete sociální pojištění sami odvádět příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Buď jako samostatnou platbu, nebo pokud se přihlásíte k placení paušální daně, tak v rámci jediné platby finančnímu úřadu, který částku příslušným orgánům sám rozdělí.

   Ze začátku platíte tzv. minimální zálohy, v případě paušální daně je do celkové částky započítaná minimální záloha navýšená o 15 %. Pro rok 2024 je minimální záloha na sociální pojištění 3 853 Kč, pro začínající podnikatele jen 3 210 Kč. Paušální daň potom činí minimálně 7 498 Kč měsíčně (I. pásmo) a z ní 4 430 Kč pokrývá sociální pojištění.